26 C 7/2026-32 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou k soudu dne 29. 10. 2025 po žalovaném zaplacení částky 43 970 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu č. , Anonymizováno, , na jejímž základě byl žalovaný odběratelem elektřiny v odběrném místě na adrese EAN/EIC: , Anonymizováno, . Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a plyn a žalovaný se zavázal zejména elektřinu a plyn odebírat a platit za ně cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Fakturou č. , hodnota, se splatností 6. 1. 2023 vyúčtovala žalobkyně regulované platby a odebranou energii za období 24. 8. 2022 – 17. 12. 2022 částku ve výši 43 970 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby upomínán, nic však nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 19. 8. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, , kterou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa , adresa, ; EAN OM , Anonymizováno, . Žalovaný se zavázal za tyto dodávky platit žalobkyni smluvní ceny, a to cenu za dodanou elektřinu a cenu za distribuční služby (smlouva z 19. 8. 2022). Za celé zúčtovací období od 24. 8. 2022 do 17. 12. 2022 bylo odběrateli dodáno celkem 7 037 kWh elektřiny (z toho 1 084 kWh ve vysokém tarifu a 5 953 kWh v nízkém tarifu) za celkovou cenu 80 120,70 Kč včetně DPH. Za uvedené vyfakturovala žalobkyně žalovanému částku 76 221 Kč se splatností do 6. 1. 2023, po započtení jedné měsíční zálohy ve výši 4 000 Kč (faktura č. , hodnota, ). Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a proto ho žalobkyně vyzvala k úhradě výzvou k plnění před podáním žaloby ze dne 2. 10. 2025 (předžalobní výzva včetně podacího archu).4. Ze skutkových zjištění učinil soud skutkový závěr, že žalovaný za období od 24. 8. 2022 do 17. 12. 2022 nezaplatil žalobkyní dodané a vyúčtované služby spojené s dodávkami elektřiny, v celkové výši 76 221 Kč.5. Na základě shora uvedených skutečností soud po právní stránce věc posoudil následovně:6. Účastníci dne 19. 8. 2022 uzavřeli smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v elektroenergetice a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za dodané služby sjednanou cenu.7. Žalobkyně žalovanému sjednané služby v období od 24. 8. 2022 do 17. 12. 2022 dodávala a vyúčtovala mu nedoplatek ve výši 76 221 Kč, splatný 6. 1. 2023. Žalovaný za dodané služby nezaplatil, ostatně v tomto směru ani žádné tvrzení neuvedl, když v řízení zůstal zcela nečinným. Nezaplacením vyúčtované částky se žalovaný dnem následujícím po dni splatnosti uvedené faktury dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s úroky z prodlení. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl, vázán přitom žalobním návrhem ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku s tím, že o povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příslušenství dlužné částky ve formě úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 774,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 759 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 970 Kč sestávající z částky 2 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 930 Kč ve výši 2 086 Kč.9. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud v řízení neshledal důvod její prodloužení; povinnost k náhradě nákladů byla uložena na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).