33 C 5/2020-56 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se domáhal po žalovaných zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku včetně příslušenství. K důvodům žaloby uvedl, že žalovaná částka představuje náhradu nákladů řízení, kterou žalobce žalovaným uhradil na základě rozsudků Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]. Následně však uvedené rozsudky byly zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce proto požádal žalované o vrácení uhrazené náhrady nákladů řízení, avšak žalovaní toto odmítli. 2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili, když uvedli, že do doby než bude o věci vedené před Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp.zn. [spisová značka] pravomocně rozhodnuto, je závěr o tom, zda mají žalovaní žalovanou částku náhrady nákladů řízení, předčasný, neboť není postaveno najisto, zda na náhradu již vzniklých nákladů řízení nemají právo. Navrhli proto žalobu zamítnout. Dále poukázali na skutečnost, že o právu na náhradu nákladů řízení ve prospěch žalovaných již bylo znovu rozhodnuto soudem nalézacím. 3. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovanou částku žalobce žalovaným uhradil na základě výše citovaných rozsudků Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací]. Dále nebylo sporu o tom, že tyto rozsudky byly pravomocně zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]. 4. Z přípisů žalobce ze dní 26.11.2019 a 3.12.2019 soud zjistil, že těmito přípisy žalobce žalované vyzval k úhradě žalované částky a to s lhůtou do 10.12.2019, přičemž z přípisu žalovaných ze dne 4.12.2019 soud zjistil, že tito nárok žalobce odmítli. 5. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo žalobci uloženo zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 177.942 Kč. Z doručenky tohoto rozsudku žalobci soud zjistil, že rozsudek byl žalobci doručen dne 15.10.2020 a není tak v právní moci. 6. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Jelikož mezi stranami nebylo sporu o skutkovém stavu věci, bylo na soudu právně posoudit, zda na straně žalovaných existuje právní důvod, na jehož základě drží žalobcem dříve uhrazenou náhradu nákladů řízení odpovídající žalované částce. Soud uzavřel, že okamžikem právní moci rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], přičemž nabytí právní moci tohoto rozsudku nebylo sporné, odpadl právní důvod, na jehož základě byla žalovaným plněna žalovaná částka, když výše citované rozsudky nalézacího a odvolacího soudu byly zrušeny. Nutno zdůraznit, že výroky soudu o uložení povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení jsou výroky svou povahou konstitutivní, na jejichž základě povinnost tuto náhradu plnit teprve vzniká, ačkoliv samotné náklady řízení vznikly účastníkovi řízení již dříve. Bez existence pravomocného rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady řízení tak není ani právního titulu k tomu, aby na straně žalovaných bylo toto dříve přijaté plnění nadále drženo. Na jejich straně jde o držení plnění přijatého na základě právního důvodu, který odpadl, tedy o bezdůvodné obohacení, jak je uvedeno v § 2991 odst. 2 o. z. Toto jsou pak žalovaní povinni vrátit v souladu s § 2991 odst. 1 o. z. Soud proto uzavřel, že žaloba je důvodná a uložil žalovaným žalovanou částku zaplatit, a to včetně požadovaného úroku z prodlení ve výši dle § 1802 o. z. s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když bylo prokázáno, že žalovaní byli k úhradě dlužné částky žalobcem vyzváni se stanovenou lhůtou do 10.12.2019, následujícího dne pak se pak žalovaní ocitli v prodlení. 8. Pokud šlo o návrh žalovaných na doplnění dokazování spisem zdejšího soudu [spisová značka] za účelem prokázání, zda není v právní moci nový rozsudek nalézacího soudu, kterým bylo žalobci znovu uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení, pak soud tento návrh zamítl, když z doručenky rozsudku č.j. [číslo jednací] žalobci soud zjistil, že rozsudek dosud není v právní moci, neboť dosud neuplynula lhůta k podání odvolání. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Náleží mu tak náhrada nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 6.525 Kč, odměně právního zástupce, který je advokátem, za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, podání žaloby, písemné vyjádření ze dne 11.5.2020, účast na ústním jednání dne 22.10.2020) po 6.340 Kč, 4 režijních paušálech za úkony právní služby po 300 Kč, 21% DPH z odměny za zastupování a náhrad podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 5.578 Kč, neboť advokát žalobce je plátcem DPH, celkem tedy 38.663 Kč. Náhradu nákladů řízení jsou pak žalovaní povinni zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jeho právního zástupce, který je advokátem (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).