7 C 217/2020-28 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně (návrhem na vydání EPR) domáhala stanovení povinnosti žalovanému tak, jak je uvedena ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně je oprávněným nájemcem mj. parkovacího místa [číslo] o rozměrech 13,25m2, které je umístěno ve 2. podzemním podlaží podzemních garáží na pozemcích parc. [číslo], [číslo] a [číslo] zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], kat. území [část obce], jejímž vlastníkem je [město] [obec] a jejichž správa byla svěřena [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] Nájemní smlouva mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] byla uzavřena dne [datum]. Žalovaný je na základě podnájemní smlouvy uzavřené dne [datum] podnájemcem uvedeného parkovacího místa. Žalovaný neuhradil řádně a včas sjednané měsíční podnájemné ve výši [částka] včetně DPH, stanovené čl. IV. smlouvy, a to za období červenec až říjen 2019, tj. 4x [částka]. Předchozí období bylo předmětem řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Pohledávka vznikla kvůli prodlení s úhradou měsíčního nájemného za uvedené období a činí celkem [částka] s příslušenstvím. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, avšak neuhradil ničeho. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se nedostavil. Na základě listinných důkazů, a to nájemní smlouvy ze dne [datum], podnájemní smlouvy na parkovací místo ze dne [datum], přehledu dlužných částek ke dni [datum], předpisu plateb pro rok 2019, upomínky ze dne [datum] a předžalobní výzvy ze dne [datum] vč. dodejky, má soud za prokázané, že žalovaný byl podnájemcem předmětného prostoru (parkovacího místa), když byl povinen hradit žalobkyni měsíční platbu za podnájem ve výši [částka], žalovaný však za měsíce červenec až říjen 2019 neuhradil ničeho. Vztah mezi účastníky posoudil soud po právní stránce v souladu s ust. § 3028 odst. 3 o. z., dle ust. § 663 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), resp. dle zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění do 31. 12. 2013, dle kterých je nájemce je oprávněn přenechat nebytový prostor nebo jeho část do podnájmu na základě písemné smlouvy, když nájemné je stanoveno dohodou. Pokud žalovaný neuhradil nájemné řádně a včas, vznikl žalobkyni nárok na úhradu dlužného nájemného v žalované výši s úrokem z prodlení dle ust. 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění do 31. 12. 2013. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý z 2 úkonů (výzva k plnění, sepis žaloby) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky včetně DPH ve výši [částka].