18 C 176/2021 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se domáhala po žalované (dále jen„ žalovaný“) zaplacení částky 21 580,34 Kč spolu s příslušenstvím na základě smlouvy o dodávce plynu uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní dne [datum] pro odběrné místo [číslo] na adrese [adresa], za dodávku plynu v období od 6. 2. 2020 do 19. 10. 2020. Žalovaný tento dluh přes upomínky žalobkyně neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože je žalovaný, dle zjištění soudu, státním příslušníkem Bulharské republiky, soud se nejprve zabýval svou pravomocí k projednání sporu, která vyplývá, s ohledem na trvalé bydliště žalovaného v obvodu zdejšího soudu, z ustanovení článku 4 odstavce 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 12. prosince 2012, čísla 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis) v návaznosti na ustanovení § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. V době podání žaloby se žalovaný zdržoval na své současné adrese v domovském státě. I tak je založena pravomoc soudů České republiky k projednání sporu bez ohledu na postavení žalovaného jako spotřebitele dle ustanovení článků 17 odstavce 1. písmena c), 18 odstavce 2. Nařízení Brusel I bis, neboť žalovaný vystupoval jako tzv. aktivní spotřebitel, který uzavřel smlouvu na území České republiky mimo svůj domovský stát, na jejím území měl být závazek žalovaného uhradit poskytnutou službu splněn, pravomoc soudů České republiky k projednání sporu tak plyne z ustanovení článku 7 odstavce 1. písmena a) Nařízení Brusel I bis. Nad to byla pravomoc soudů ČR rozhodovat spory účastníků smluvního vztahu sjednána v Obchodních podmínkách dodávky zemního plynu, čl. XIV odst. 3, které tvoří nedílnou součást uzavřené smlouvy. Co se týče rozhodného práva na vztah z uzavřené smlouvy o půjčce dopadá Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), které se dle svého ustanovení článku 28 použije na smlouvy uzavřené po 17. prosinci 2009. Ve smyslu ustanovení článku 4 odst. 1 písm. b) se smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Vzhledem k tomu, že poskytovatel služby- žalobkyně má sídlo na území České republiky rozhodným právem právo české. Z Formuláře o převodu odběru zemního plynu část. 1 a 2. Soud zjistil, že účastníci dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa], žalovaný se oproti tomu zavázal plyn odebírat a za jeho dodávku a služby s tím spojené žalobkyni platit. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za dodávku plynu za fakturační období 6. 2. 2020 do 19. 10. 2020 částku 21 580, 34 Kč vyúčtováním [číslo] se splatností 12. 11 2020. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po předžalobní upomínce adresované mu zástupcem žalobkyně ze dne 8. 3. 2021. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud žalobě vyhověl, neboť nárok žalobce je odůvodněn ust. § 62 zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění a § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen“ o. z.“) Příslušenství pohledávky soud žalobkyni přiznal v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně měla ve věci úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 080 Kč a náklady za právní zastoupení. Z částky 21 580, 34 Kč se jedná o dva účelně vynaložené úkony právní služby (příprava a převzetí, podání žaloby) dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky 177/96 Sb. á 300 Kč, dva paušály dle ust. § 14b odst. 5 téže vyhlášky á 100 Kč a jeden úkon žalobkyně á 100 Kč (předžalobní výzva) s odkazem na ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. S ohledem na to, že právní zástupce je plátcem DPH (viz osvědčení o plátci), náleží mu s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. i DPH ve výši 21% z těchto částek (mimo soudního poplatku). Celkem se jedná o částku 2 169 Kč, kterou soud stanovil, v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalobkyně. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.