18 C 198/2021-49 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobci se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 31. 3 2021 domáhali zaplacení ve výroku rozsudku uvedené částky a žalobu zdůvodnili tím, že dne 8. 1. 2020 cestovali letem provozovaným žalovanou společností č. letu [číslo] z [obec] do [obec], let byl zpožděn o více než 3 hodiny. Žalobci vyzvali žalovanou k plnění dne 18. 3. 2020 prostřednictvím [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“). Dne 18. 3. 2021 byla žalované odeslána předžalobní výzva. 2. Žalovaná proti výše uvedenému elektronickému platebnímu rozkazu podala v zákonné lhůtě odpor a k žalobnímu nároku žalobců uvedla, že tento neuznává co do důvodu i výše, neboť žalobci neuplatnili nárok na zaplacení vymáhané částky včas, když podle ust. § 2553 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) musí cestující uplatnit právo na náhradu škody vzniklé tím, že přeprava nebyla provedena včas bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 6 měsíců. V opačném případě soud právo cestujícímu nepřizná, namítne-li dopravce, že nebylo uplatněno včas. S ohledem na výše uvedené žalovaná navrhla, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Žalovaná dále namítla neplatnost postoupení pohledávky žalobců na [právnická osoba] [anonymizováno] (dále jen„ [právnická osoba]“), která následně u žalované uplatnila postoupený nárok, a tedy i toto uplatnění nároku je nutné považovat za neplatné, neboť [právnická osoba] nedisponovala věcnou legitimací k takovému jednání. 3. Žalobci ve svém vyjádření ze dne 23. srpna 2021 zpochybnili aplikaci ustanovení § 2553 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). V daném případě, dle jejich názoru, platí obecná tříletá promlčecí lhůta, neboť nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 nelze podřadit pod pojem přepravní řád. K obraně žalované uvedli, že nárok cestujících byl postoupen platnou postupní smlouvou, která nebyla v době uplatnění nároku ze strany žalované jakkoliv zpochybňována, a žalobci nebyli v tomto smyslu žalovanou jakkoli informováni. Samotná postupní smlouva však obsahuje i tzv. salvátorskou klauzuli, která pro případ, že by se postoupení jevilo nebo prokázalo jako neplatné, neúčinné nebo jinak neaplikovatelné, má za cíl, aby se k tomuto textu přistupovalo jako k udělení plné moci pro vymáhání nároků proti žalované straně, které nevyžaduje žádnou zvláštní formu. Již na základě takovéto plné moci jsou všechny úkony, které žalovaná strana označuje jako neplatné a neúčinné, platné a účinné. Zdůrazňuje, že postupní smlouva byla uzavřena podle německého práva a jako taková mohla být uzavřena i ústně, neboť písemná forma není požadována. Nelze tak dospět ohledně neplatnosti postoupení k porušení požadavku na písemnou formu podle ustanovení § 126 a 134 BGB. Dále upozorňuje na to, že svým chováním prakticky žalovaná strana omezuje svou odpovědnost vyplývající z Nařízení č. 261/2004, zpochybňuje právo spotřebitele na vyřízení jeho reklamačního nároku, neboť je zcela legitimně možno konstatovat, že přijetím žádosti cestujících bylo zahájeno reklamační řízení vadně poskytnutých služeb, které by mělo být vyřízeno do jednoho měsíce od uplatnění práv z vadného plnění. Žalovaná reklamaci však nevyřídila. Toto omisivní jednání ze strany žalované strany směřuje k nezákonnému utlačení práv spotřebitele na řádný reklamační proces. Pokud však žalovaná strana neukončila toto reklamační řízení, došlo, s odkazem na ustanovení § 647 o. z., k stavění promlčecí doby, a dokud takto spotřebitelem zahájené reklamační řízení nebude skončeno, nemohou se práva spotřebitele promlčet. Má za to, že nelze takto přímo vyloučit účastníka řízení pro absenci zmocnění, když se navíc jedná o spotřebitele. Co se týče uplatnění práv spotřebitele prostřednictvím formuláře, tento je třeba posoudit podle obsahu jako řádné uplatnění nároku ze strany cestujících (žalobců) a jako řádně zahájené reklamační řízení, jak již shora uvedl. Žalovaná strana byla bez jakýchkoliv pochybností informována o tom, že strana žalující má zájem svůj nárok na náhradu škody uplatit a uplatňuje ho. Žalovaná strana mohla bez dalšího přistoupit ke splnění svých povinností v souladu s Nařízením č. 261/2004 a jako silnější strana měla začít jednat se spotřebitelem. Žalobci zdůrazňují, že od samého začátku věděli a pověřovali [právnická osoba] k odeslání žádosti v jakékoliv formě či podobě a považují za absurdní učinit závěr, že nedošlo k pověření nebo zmocnění. Pokud by však tento závěr soud učinil, šlo evidentně o nepřikázané jednatelství, které je nejpozději samotnou žalobou akceptováno, ne-li dříve. Pokud by se jednalo o překročení zmocnění nebo jednání bez příkazu, potom zastoupená osoba s tímto jednáním vyslovila souhlas a má se za to, že byla řádně zastoupena. Výklad jednání jako neplatného jen pro absenci formy udělení příkazu k vymáhání pohledávky je zcela proti duchu zákona a znemožňuje řádnou ochranu práv spotřebitele. Z celé žádosti jednoznačně vyplývá, že je to spotřebitel, kdo si činí nárok na plnění z vadně poskytnutého plnění, a že je to [anonymizováno], který plní funkci doručovatele nebo zástupce, a je lhostejno jakou, jen za klienta podává žádost. Otázka postoupení nebo plné moci je v takovéto situaci zcela sekundární až nepodstatná. Ale pokud nese aspekty jiného právního jednání, které je platné, je takovéto jednání nezbytně nutné vykládat jako jednání na základě plné moci nebo jen prosté doručení žádosti o kompenzaci. Absence zastoupení totiž nemůže mít za následek vyloučení účastníka ze samotného řízení, ale jen jeho zástupce. 4. Žalovaná strana v rámci řízení uvedla, že let byl zpožděn v důsledku přidělení slotu ze strany řízení letového provozu o 2 hodiny a 5 minut později, a to z důvodu přetíženého letového prostoru. 5. Účastníci nesporovali, že se žalobci zúčastnili letu č. [číslo] z [obec] do [obec] dne 8. 1. 2020, a že zpoždění tohoto letu překročilo 3 hodiny. 6. Svou pravomoc ve věci rozhodnout soud dovodil z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 čl. 4 odstavec 1 ve spojení s čl. 63 odst. 1 téhož nařízení, když sídlo žalované se nachází v obvodu podepsaného soudu. 7. Dle tvrzení žalobců byla žalovaná k plnění pohledávky vyzvána dne 18. 3. 2020 žádostí [právnická osoba], na kterou žalobci postoupili svou pohledávku, což soud zjistil z výzvy [právnická osoba] ze dne 18. 3. 2020. Z uvedené žádosti vyplývá, že nejprve obsahuje upozornění, že jde o náhradu za zpožděný let ve vztahu ke klientům – nynějším žalobcům, kteří jsou identifikováni jménem, označením letu – [číslo], datem letu – 8. 1. 2020 a číslem rezervace [číslo]. Dále je uvedena informace o požadované částce, bankovní spojení na [právnická osoba] a upozornění, že klient postoupil svůj nárok na [právnická osoba] a v důsledku toho nelze platby zasílat přímo klientovi. 8. Žalobci dále vyzvali žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 18. 3. 2021. Doručení této výzvy dne 19. 3. 2021 vyplývá z doručenky datové schránky právní zástupkyně žalobců. 9. Soud se nejprve zabýval k námitce žalované tím, zda nárok žalobců není promlčen ve smyslu ust. § 2553 o. z. 10. Z formulářů o postoupení pohledávky v anglickém a ruském jazyce (český překlad byl soudu předložen žalobci) bylo zjištěno, že žalobci jsou označeni jménem, příjmením a adresou, konkrétní pohledávka označena není, je uvedeno pouze číslo rezervace [číslo] Smlouvy jsou datovány 13. 5. 2020 a podle nich žalobci postupují [právnická osoba] [anonymizováno] pohledávku podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 (dále jen„ Nařízení č. 261/2004“), Montrealské úmluvy z roku 1999, brazilského spotřebitelského zákoníku a brazilského zákona o letectví nebo jiného zákona o ochraně práv cestujících v letecké dopravě v souvislosti s uvedeným letem označeným číslem letu podle obchodních podmínek, a to v celém rozsahu včetně příslušenství a všech práv souvisejících s pohledávkou. Dále je postupník oprávněn vymáhat a přijímat platby související s pohledávkou a žalobci jsou srozuměni s tím, že nejsou oprávněni akceptovat žádný přímý kontakt, ani přijmout platbu od provozujícího leteckého dopravce. V tomto formuláři je také uvedeno, že pokud je postoupení podle toho formuláře prohlášeno z jakéhokoliv důvodu za neplatné, bude formulář k postoupení považován za plnou moc udělenou ze strany klienta [právnická osoba], na základě které je [právnická osoba] udělena výlučná pravomoc s plným právem substituce k tam uvedeným úkonům, tedy i k vymáhání pohledávky cestujících. Smlouvy jsou podepsány žalobci přenosem jejich podpisu do počítače. Podpis postupníka na smlouvě uveden není. 11. Z podmínek [právnická osoba] známých soudu z jiných jednání a založených ve správním deníku soudu, soud zjistil, že smlouva je pokládána za uzavřenou, když klient vedle přijetí těchto podmínek rovněž podepsal formulář postoupení nebo zmocňující dokument. Formulář postoupení je dokument, na jehož základě klient v souladu s podmínkami