18 C 334/2021 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 7. 8. 2021 domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 878 Kč a 10 706 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že vozidlo [registrační značka], [VIN], je evidované v centrálním registru vozidel jako provozované, ale v období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). V daném období byl přitom vlastníkem vozidla žalovaný, který je osobou povinnou k úhradě příspěvku. Základ příspěvku byl stanoven podle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. částkou ve výši 86 Kč, která je vynásobena počtem dní, tj. 123 a 121 dní. Dále žalobkyni náleží náklady na uplatnění práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč Celkem žalovaný dluží částky uvedené ve výroku I. rozsudku, které ani přes výzvu neuhradil. Protože se příspěvek stal splatným po uplynutí 30 dnů od doručení výzvy žalovanému, požaduje žalobkyně i zákonný úrok z prodlení od 12. 11. 2020, resp. 20. 1. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.„) za situace, kdy s tímto postupem oba účastníci souhlasili (žalobkyně v rámci podaného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný konkludentně). Z výzev k úhradě nedoplatků příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], tam uvedených údajů o vozidle, předpisů příspěvku ve spojení s předžalobními výzvami a doklady o doručování písemností soud zjisti skutečnosti tvrzené žalobkyní v žalobě. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že motorové vozidlo [registrační značka], [VIN], bylo v období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 evidované v centrálním registru vozidel jako provozované, ale nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti (povinné ručení). V daném období byl přitom vlastníkem vozidla žalovaný, který je ve smyslu ust. § 4 odst. 1, zákona o pojištění odpovědnosti, osobou povinnou k úhradě příspěvku. Protože příspěvek neuhradil ani 30 dnů po výzvě doručené mu dne 12. 9. 2020, resp. 20. 11. 2020, a splatnost příspěvku nastala 11. 11. 2020, resp. 19. 1. 2021, dostal se svým plněním do prodlení dnem 12. 11. 2020, resp. 20. 1. 2021 Částku 2 x 300 Kč soud žalobkyni přiznal s odkazem na § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti. Právní vztah mezi účastníky upravuje zákon o pojištění odpovědnosti. Nárok na příslušenství pohledávky vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení. Náklady žalobkyně spočívaly v nákladech za právní zastoupení, a to 3 úkonech právní pomoci dle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. (dále jen„ AT“) ve výši 300 Kč za jeden úkon (předžalobní výzva, příprava a převzetí, sepis a podání žaloby), 3 paušálech dle ust. § 14b odst. 5 AT ve výši 100 Kč za úkon a zaplaceného soudního poplatku ve výši 864 Kč. S ohledem na to, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, náleží mu s odkazem na ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. i DPH ve výši 21 % z přiznaných částek, mimo soudního poplatku. Celkem na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 2 316 Kč, kterou soud stanovil, v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zaplatit žalované straně k rukám právního zástupce žalobkyně. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.