19 C 118/2021-70 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne 26.5.2020 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu o zaplacení částky 90 Kč s příslušenstvím, později návrh rozšířila ještě o částku 90 Kč s příslušenstvím. Soud změnu návrhu připustil usnesením čj. EPR [číslo] ze dne 25.9.2020. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl ve dnech 16.8.2017 a 28.1.2018 pohotovostně ošetřen ve zdravotnickém zařízení žalobkyně, čímž mu vznikla v souladu s ust. § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákona o veřejném zdravotním pojištění“), povinnost zaplatit žalobci regulační poplatky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud ve věci rozhodl rozsudkem, vyhlášeným 8.6.2021. Vzhledem ke skutečnosti, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.) je písemné zdůvodnění tohoto rozsudku vyhotoveno v rozsahu dle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Žalovaný byl dne 16.8.2017 a 28.1.2018 pohotovostně ošetřen ve zdravotnickém zařízení žalobkyně, k povinnosti zaplatit regulační poplatek ve výši 90 Kč se splatností do 24.8.2017, resp. 5.2.2018 byla žalovanému vystavena faktura [číslo] [číslo]. Žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu i výše. Žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že by vyúčtované regulační poplatky zaplatil. Soud dospěl k právnímu závěru, že žalovanému vznikla v souladu s ust. § 16a odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění povinnost zaplatit žalobkyni regulační poplatek ve výši 2 x 90 Kč se splatností do 24.8.2017, resp. 5.2.2018. Pokud žalovaný dlužnou částku neuhradil, vznikla mu za použití ust. 1970 občanského zákoníku povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z žalované částky v zákonné výši. Proto soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek za žalobu rozhodl soud podle § 2 odst. 3 zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.