19 C 373/2020-76 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobkyni 9 060 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně plnila z garančního fondu za žalované to, co měli plnit oni, vznikl jí tak nárok na regresní náhradu ve výši 9.060 Kč. Prvý žalovaný uvedl, že uplatněný nárok neuznává, druhou žalovanou nezná, nikdy ji neviděl a nemá s ní nic společného. Druhá žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Na den 19.10.2021 nařídil soud ve věci jednání, k němuž předvolal obě strany. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast omluvila, žádala o projednání věci v nepřítomnosti, první žalovaný sdělil, že se jednání zúčastnit nechce, druhá žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou stran. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, že první žalovaný způsobil dne 26.10.2018 v 13:35 hodin silniční dopravní nehodu tak, že řídil osobní vozidlo tovární značky Škoda Fabia, [registrační značka], v obci [obec] – [obec], na ulici [ulice], kde se plně nevěnoval řízení vozidla, dle jeho vyjádření se sehnul do tašky, v důsledku čehož přejel za levý okraj silnice, kde levou přední částí vozidla narazil do cihlového sloupu oplocení [adresa], které se nacházelo za levým okrajem silnice v jeho směru jízdy a které tímto poškodil. V tu dobu měl žalovaný předběžně zadržen řidičský průkaz. [příjmení] poškozeného cihlového sloupu oplocení domu [adresa] byla v době dopravní nehody paní [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (dále jen„ poškozená“). Šetřením bylo zjištěno, že provozovatelem vozidla tovární značky Škoda Fabia, [registrační značka], byla k datu nehody druhá žalovaná a že druhá žalovaná, jakožto vlastník a provozovatel, neměla k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které bylo sice sjednáno u [právnická osoba], člen holdingu ČSOB, číslo pojistné smlouvy [číslo], ale zaniklo ke dni 9.7.2018 z důvodu změny vlastníka vozidla a nové pojištění již sjednáno nebylo. Samostatný likvidátor nejdříve prošetřil škodní událost, kdy stanovil výši věcného plnění pro poškozenou v částce 9.060 Kč, představující náhradu škody na poškozeném cihlovém sloupu oplocení, přičemž výše plnění byla stanovena dle rozpočtu nákladů na opravu v částce 6.640,48 Kč. Žalobce následně vyplatil poškozené na věcném plnění částku ve výši 6.640 Kč a samostatnému likvidátorovi částku ve výši 2.420 Kč jako náhradu vynaložených nákladů při likvidaci předmětné škodní události (tzv. delegační poplatek). Po právní stránce posoudil soud dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, druhá žalovaná porušila § 1 odst. 2 zákona tím, že provozovala vozidlo bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle tohoto zákona, první žalovaný vozidlo v době nehody řídil. Žalovaní odpovídají za škodu způsobenou provozem nepojištěného vozidla společně a nerozdílně. Ve smyslu § 24 zákona je dána povinnost poskytnout poškozené plnění za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že žalobce plnil z garančního fondu za žalované to, co měli plnit oni, vznikl mu dle ustanovení § 24 odst. 9 ve spojení s § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb. nárok na regresní náhradu ve výši 9.060 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaní nezaplatili žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octli se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 060 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.