20 C 43/2019-82 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce podal dne 7. 12. 2018 u zdejšího soudu žalobu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), kterou se domáhal, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 40 267,48 Kč s příslušenstvím. Podanou žalobu odůvodnil a uvedl, že dne [datum] uzavřel žalobce se žalovaným Smlouvu o úvěru ke kreditní kartě reg. [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy byly Podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a přílohy (dále jen„ Podmínky“), se kterými se žalovaný seznámil a zavázal se je dodržovat. Původní věřitel poskytl žalovanému na základě Smlouvy revolvingový úvěr ve formě úvěrového limitu v částce 50 000 Kč. Původní věřitel a žalovaný se dohodli, že úvěr bude čerpán prostřednictvím kreditní karty dle určení žalovaného. Kreditní karta tak byla platebním prostředkem, jehož prostřednictvím se realizovaly platební operace na vrub kartového úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet] (dál jen„ úvěrový účet“) do výše shora uvedeného úvěrového limitu. Žalovaný si kreditní kartu převzal. Žalovaný se v čl. III. odst. 1 Smlouvy zavázal, že bude splácet původnímu věřiteli peněžní prostředky, které mu byly poskytnuty, pravidelnou měsíční splátkou stanovenou ve Smlouvě O konkrétní výši měsíční splátky (v závislosti na konkrétním čerpání peněžních prostředků) byl vždy žalovaný informován prostřednictvím periodického výpisu ke kartovému účtu, zasílaného pravidelně každý měsíc. Žalovaný byl dále povinen od zahájení čerpání úvěru hradit úroky ve výši 18 % z čerpané a dosud nesplacené jistiny v souladu s aktuálním Oznámením. Žalovaný čerpal peněžní prostředky prostřednictvím kreditní karty, avšak nezasílal dostatečně vysoké měsíční splátky, a dostal se do prodlení s úhradou splatných závazků vůči žalobci. Původní věřitel byl dle Smlouvy a Podmínek oprávněn v případě prodlení žalovaného s úhradou splatných závazků požadovat po žalovaném okamžité splacení všech úvěrových pohledávek a odstoupit od smlouvy. Původní věřitel v souladu s VOP odstoupil od Smlouvy dopisem ze dne 4. 11. 2009 s účinností ke dni 14. 11. 2009. Pohledávka původního věřitele byla uplatněna v rozhodčím řízení, v jehož rámci byl vydán rozhodčí nález sp. zn. [anonymizováno] [číslo], a to dne [datum], a následně i v exekučním řízení, které bylo vedeno u Exekutorského úřadu Praha – východ, sp. zn. [spisová značka]. S odkazem na judikaturu týkající se neplatnosti rozhodčích doložek bylo exekuční řízení zastaveno Usnesením soudního exekutora ze dne 13. 1. 2017, č. j. [číslo jednací]. Původní věřitel postoupil svou pohledávku vůči žalovanému společnosti [právnická osoba] Následně společnost [právnická osoba] uzavřela téhož dne 12. 9. 2016 s žalobcem vzájemnou Smlouvu o postoupení pohledávek. Žalovaný ani přes urgence dlužnou částku žalobci neuhradil. 2. Dne 18. 12. 2018 vydal Obvodní soud pro Prahu 6 elektronický platební rozkaz č. j. EPR 300545/2018-6, proti kterému žalovaný řádně a včas podal odpor. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok žalobce považuje za promlčený. S žalobcem uzavřel Smlouvu. Žalovaný úvěr postupně čerpal a splácel, nicméně se v průběhu doby dostal do finančních potíží a úvěr již nesplácel. Původní věřitel dopisem ze dne 4. 11. 2009 s účinností k 14. 11. 2009 zesplatnil celý dluh. Dne 11. 11. 2010 došlo k podání žalobního návrhu k rozhodci [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Dne 13. 1. 2017 vydal soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] usnesení o zastavení exekuce č. j. [číslo jednací]. Jediné odvolání padlo ze strany povinného proti výroku o nákladech řízení. Právní moci tak výrok o zastavení exekuce nabyl nejpozději po uplynutí 25 denní lhůty tj. dne 8. 2. 2017. Tři roky a 10 měsíců trvalo toto exekuční řízení na základě nevykonatelného rozhodnutí. Dne 7. 12. 2018 bylo zahájeno řízení ohledně předmětných pohledávek u soudu. Podle NS ČR 29 ICdo 41/2014 je nutno promlčení nároků posuzovat až do vydání rozhodnutí o zastavení exekuce jako kdyby byl vydán na základě platné rozhodčí smlouvy. Poté je ale nutno ohledně vznesených nároků ze strany žalobce postupovat tak, jako by byl rozhodčí nález odklizen postupem dle zákona č. 216/1994 Sb., tedy ve smyslu § 16 odst. 2 zmíněného zákona a podat ve lhůtě 30 dní od právní moci usnesení o zastavení exekuce žalobu k soudu, aby byly zachovány účinky zahájeného řízení pro posouzení promlčení. To se však nestalo a žalobce podal žalobu k soudu po roce a deseti měsících. 3. K námitce promlčení vznesené žalovaným žalobce uvedl, že dlužná částka byla zesplatněna dne 14. 11. 2009, když žalobce dne 11. 11. 2010 podal návrh na vydání rozhodčího nálezu u [právnická osoba] v souladu se sjednanou rozhodčí doložkou, čímž přestala běžet promlčecí doba podle § 403 obchodního zákoníku. Žalobce při uplatnění pohledávky postupoval v dobré víře, v souladu s právními předpisy a patřičnou judikaturou, neboť na základě podání návrhu na vydání rozhodčího nálezu získal exekuční titul, rozhodčí nález sp. zn. [anonymizováno] [číslo]. Na základě tohoto exekučního titulu pak byla exekučním soudem nařízena exekuce. S ohledem na vývoj judikatury ohledně rozhodčích doložek bylo exekuční řízení vedené pro vymožení pohledávky přiznané rozhodčím nálezem sp. zn. [anonymizováno] [číslo] následně zastaveno. Žalobce tak dne 6. 12. 2018 uplatnil svou pohledávku u obecného soudu vůči žalovanému, neboť pohledávka byla stále evidována jako neuhrazená, tedy v desetileté promlčecí lhůtě podle § 408 odst. 1 obchodního zákoníku ve znění do 31. 12. 2013. 4. Podáním ze dne 20. 5. 2020 vzal žalobce podanou žalobu částečně zpět, a to co do částky 24 412,20 Kč na kapitalizovaném úroku z úvěru. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. 10. 2020, č. j. 20 C 43/2019-91, bylo řízení částečně zastaveno co do částky kapitalizovaného úroku ve výši 24 412,20 Kč. Žalovaným bylo totiž částečně plněno v probíhající exekuci vedené pod sp. zn. 081 EX 05209/13. 5. Soud zjistil tyto skutečnosti: 6. Z kopie Smlouvy o služební kreditní kartě ze dne [datum] ve znění Dodatku č. 1 ze dne [datum], jejíž nedílnou součást tvoří Podmínky, soud zjistil, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] (dále také jen„ právní předchůdce žalobce“) tuto smlouvu, jejímž předmětem bylo vydání kreditní karty a poskytnutí úvěru žalovanému s limitem 50 000 Kč na úvěrovém účtu, a že část D, bod XVII. Podmínek obsahuje ujednání o rozhodčí doložce, kdy rozhodce bude jmenován ze seznamů rozhodců [právnická osoba] 7. Z kopie odstoupení od Smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce v souladu s Podmínkami odstoupil od Smlouvy ke dni [datum] z důvodu prodlení žalovaného s úhradou závazku vzniklého na základě Smlouvy. Dané bylo žalovanému doručeno dne 10. 11. 2009. 8. Z kopie výpisu z úvěrového účtu žalovaného ze dne 16. 11. 2009 soud zjistil, že žalovaný dne 5. 11. 2009 vložil na úvěrový účet částku ve výši 5 800 Kč s tím, že jeho závazek byl v té době 50 333,94 Kč. 9. Z kopie Smlouvy o postoupení pohledávek identifikační [číslo] ze dne 12. 9. 2016 a přílohy č. 1 ve znění Dodatku č. 1 ze dne 13. 9. 2016 a jeho příloh a Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve znění Dodatku č. 1 ze dne [datum] a jeho příloh soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil společnosti [právnická osoba] mimo jiné pohledávku vůči žalovanému, a to z úvěrového účtu ve výši 40 267,48 Kč + příslušenství, kdy společnost [právnická osoba] tyto postoupila na žalobce. 10. Z kopie oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 9. 2016 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že ke dni 12. 9. 2016 byla pohledávka žalovaného postoupena žalobci. 11. Z kopie předžalobní upomínky ze dne 18. 7. 2018 soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky na základě Smlouvy ve lhůtě do 28. 7. 2018. 12. Z nahlížení do elektronického exekučního spisu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že na základě usnesení soudního exekutora ze dne 25. 10. 2016, č. j. [číslo jednací], byla exekuce k jejímuž provedený byl exekutor pověřen na základě pověření Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 22. 4. 2013, č. j. [číslo jednací], na základě vykonatelného rozhodčího nálezu rozhodce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 21. 2. 2011, [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 5. 4. 2011 a vykonatelnosti dne 9. 4. 2011, jehož předmětem je pohledávka žalobce vůči žalovanému, odložena do pravomocného ukončení návrhu žalovaného na zastavení exekuce z důvodu jejího protiprávního vedení na základě nezpůsobilého exekučního titulu, neboť rozhodčí doložka byla skryta malým písmem v přiložených obchodních podmínkách ke spotřebitelské smlouvě, kdy na základě nálezu Ústavního soud ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 je takto skrytá rozhodčí doložka neplatná, a na základě usnesení soudního exekutora ze dne 13. 1. 2017, č. j. [číslo jednací], které ve výroku I. nabylo právní moci dne 1. 2. 2017, ve věci oprávněného žalobce a povinného žalovaného, byla exekuce pod bodem I. výroku zastavena podle § 268 odst.