27 C 125/2021-39 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení shora uvedené částky, jíž se domáhal s odůvodněním, že původní věřitel předmětné pohledávky společnost [právnická osoba], s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal v předmětné smlouvy poskytnuté peněžní prostředky, spolu s poplatkem ve výši 3 276,30 Kč vrátit zpět. Vůli žalovaného uzavřít uvedenou smlouvou žalobce dovozoval ze skutečnosti, že žalovaný smlouvou podepsal sms kódem. Uvedenou částku původní věřitel žalovanému poskytnul bezhotovostně a žalovaný neuhradil ničeho. Žalobce se stal věřitelem předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené s původním věřitelem dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. K jednání nařízenému na den 26. 8. 2021 se nedostavila žádná ze stran řízení. 4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Tvrzené uzavření smlouvy z formuláře označeného„ Smlouva o úvěru“, soud za prokázané nemá, neboť na uvedeném dokumentu absentuje podpis strany věřitele a to jak vlastnoruční tak příp. elektronický ve smyslu tehdy platného ustanovení § 2 písm. b), zák. č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Lze tak uzavřít, že uvedená listina není podepsána žádnou ze stran a shora uvedenému ustanovení tak neodpovídá žalobcem tvrzený mechanismus podpisu sms kódem. Nelze tak dovodit, že by obsahovala projevy vůle jak původního věřitele, tak žalovaného. 5. Z listin obsazující údaje o odchozí platbě nelze dovodit, že by uvedený účet byl účtem, k němuž by dispoziční oprávnění žalovaný, s ohledem na absenci dalších údajů, jež by osobu žalovaného ztotožnili zcela nezaměnitelně. Soud tak nemá za prokázané, že by předmětná částka byla žalovanému zaslána. 6. Z ostatních listin nelze s ohledem na shora uvedená skutková zjištění, učinit žádný závěr; je právně bez významu se zabývat postoupením předmětné pohledávky na žalobce. V tomto směru nelze dojít k závěru, že by byla prokázána věcná aktivní legitimace žalobce, neboť nebyla prokázána existence samotné pohledávky. 7. Podmíněná žádost žalobce výzvu k doplnění žalobních tvrzení či důkazů pro případ, že by soud neměl některé skutečnosti za prokázané, není způsobilým procesním úkonem, pro svou podmíněnost, neboť i procesní úkon musí splňovat kritérium určitosti; nikoliv vykazovat nahodilost plynoucí z uvážení soudu nad prokázaným skutkovým stavem. Takovým způsobem by soud nejednal nestranně, tak jak mu ukládá ustanovení čl. 81 odst. 1 Ústavy. Označení důkazu a navrhnutí jeho provedení, tak musí být z povahy věci samé učiněno jednoznačným způsobem, tak aby bylo patrné, zda takovým úkonem účastník řízení důkaz navrhuje či nikoliv. Pro úplnost soud dodává, že nelze plnění důkazní povinnosti přesouvat na soud, vyjma situací, kdy předložení důkazu není pro účastníka řízení objektivně dosažitelné. 9. Lze doplnit, že tím, že se žalobce nedostavil k jednání, vyloučil se z možnosti poskytnutí poučení podle §118a odst. 1,3 o.s.ř., o tom, aby tvrdil všechny pro řízení rozhodné skutečnosti a navrhl k jejich prokázání důkazy. Poučení podle §118a o. s. ř. se totiž poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobí, že se mu příslušného poučení nedostane (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 832/2006, ze dne 27.9.2006, v:www.nsoud.cz, rozh. Městského soudu v Praze sp.zn. 14 Co 426/2002 aj.). 10. Z důvodu neprokázání aktivní věcné legitimace žalobce, neprokázaného vzniku smlouvy a ani z neprokázaného poskytnutí finančních prostředků žalovanému (pro úvahu o bezdůvodném obohacení), soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., a contrario, když úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.