6 C 362/2019 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce podal dne 26. 7. 2019 u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalovanému o zaplacení částky 731 050 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřel dne [datum] se žalovaným dohodu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému částku ve výši 530 550 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku žalobci vrátit ve splátkách, kdy každá splátka byla sjednána ve výši 22 106 Kč, splatnost první splátky byla sjednána ke dni 30. 3. 2018, každá další splátka, až do úplného zaplacení dluhu (celkem tedy 23 následujících splátek) měla být žalovaným hrazena vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Žalobce se žalovaným dále uzavřeli dne [datum] dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři, kdy byla zrekapitulována dohoda stran o způsobu a podmínkách vracení zápůjčky a rovněž byla žalovaným výslovně uznána existence dluhu odpovídajícího výši zápůjčky. V článku III. dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři ze dne [datum] bylo ujednáno, že v případě neuhrazení některé ze splátek dluhu řádně a včas vznikne žalobci jako věřiteli právo na úhradu celého dluhu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou již první splátky dluhu, jejíž splatnost byla sjednána ke dni 30. 3. 2018, ale k její faktické úhradě došlo až 17. 5. 2018, a to dokonce pouze do výše 5 000 Kč, nikoliv tedy ve sjednané výši 22 106 Kč. Částečná úhrada dluhu je mimo jiné rovněž vykládána jako uznání dluhu. Splatnost celého dluhu tedy nastala dne 30. 3. 2018 a ode dne 31. 3. 2018 byl žalovaný v prodlení s úhradou dluhu ve výši 530 550 Kč. Po částečné úhradě ze dne 17. 5. 2018 až dosud je žalovaný v prodlení s úhradou částky ve výši 525 550 Kč a žalobci tedy vznikl rovněž nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení. Žalovaný, i přes žalobcem mu zaslanou předžalobní výzvu ze dne 9. 5. 2019, neuhradil na svůj uznaný dluh ničeho. V článku IV. dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři ze dne 9. 3. 2018 bylo ujednáno, že v případě prodlení žalovaného jako dlužníka s některou ze splátek, vzniká žalovanému jako dlužníkovi povinnost uhradit žalobci jako věřiteli smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den prodlení se splněním jeho povinnosti k úhradě dluhu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou již první splátky dluhu, jejíž splatnost byla sjednána ke dni 30. 3. 2018, ale k její částečné úhradě došlo až 17. 5. 2018. Žalobce tedy vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 205 500 Kč, tedy smluvní pokuty celkem za 411 dní prodlení, a to předžalobní výzvou ze dne 9. 5. 2019. K úhradě smluvní pokuty byl žalovaný vyzván do 31. 5. 2019, k tomu však nedošlo a žalovaný se dostal dne 1. 6. 2019 do prodlení s úhradou kapitalizované smluvní pokuty. Žalobce tedy nárokuje rovněž úrok z prodlení v zákonné výši z této částky. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu ze dne 9. 5. 2019. 2. Soud rozhodl podle návrhu elektronickým platebním rozkazem, č.j. EPR 172414/2019-6 ze dne 20. 8. 2019, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Soud jej proto usnesením ze dne 15. 10. 2019 zrušil. 3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že si od žalobce žádné peníze nepůjčil. 4. V účastnické výpovědi žalovaný uvedl, že dohodě o uznání dluhu ze dne [datum] předcházely stavební práce, které vykonávali zaměstnanci žalobce pro žalovaného na základě objednávky žalovaného, jednalo se o dostavbu rodinného domu. Žádnou písemnou smlouvu o dílo uzavřenou neměli. Podle žalovaného byly práce vykonávány ad hoc, cena byla vždy domluvena za určitou část díla, všechny tyto práce byly prováděny ze strany žalobce v roce 2017 a žalovaný je žalobci platil po částech, tak jak byli domluveni. Některé práce žalobce provedl, jiné nikoliv. Stalo se tedy, že žalovaný zaplatil žalobci i za práce, které nebyly dokončeny a na které si pak musel najmout jinou firmu. Týkalo se to například elektroinstalace, zatékání do nemovitosti, křivost zdí, apod. Žalobce žalovanému nikdy nepředal žalovanou částku 530 550 Kč, o které žalobce tvrdí, že se jedná o zápůjčku, ani ji nepřevedl na žádný účet žalovaného. Dohodu koncipoval žalobce, z jakého důvodu ji žalovaný podepsal, když fakticky k žádné půjčce nedošlo, nebyl schopen vysvětlit. Popřel, že by se žalobcem, jako fyzickou osobou, uzavřel smlouvu, na jejímž základě by se žalobce zavázal převzít za žalovaného dluh ze smlouvy o dílo, kterou žalovaný uzavřel se [právnická osoba]. Setrval na tvrzení, že reklamace, uplatněné žalovaným v souvislosti se smlouvou o dílo, uzavřenou se [právnická osoba], dosud nebyly vypořádány. Při podpisu Dohody o uznání dluhu ze dne [datum] se žalovaný cítil pod tlakem žalobce a byl motivován i tím, že chtěl bydlet. Na důvod podepsání směnky si již nevzpomíná. Potvrdil, že od žalobce obdržel předžalobní výzvu. 5. Žalobce v doplnění skutkových tvrzení na výzvu soudu ze dne 30. 1. 2020 uvedl, že pokud žalovaný při jednání dne 15. 1. 2020 vypověděl, že rekonstrukční práce na jeho domě vykonával žalobce, pak to nebylo správné tvrzení, neboť tyto práce vykonávala [právnická osoba] [anonymizováno]., [IČO], v níž je žalobce jedním ze dvou jednatelů a jedním ze dvou společníků. Práce byly prováděny postupně v celkové částce 804 602 Kč, když zpočátku žalovaný vystavované faktury hradil. V určité fázi však s platbami ustal, když v tomto okamžiku bylo podle žalobce zrealizováno neuhrazené dílo za částku 530 551 Kč a existoval dluh z nedoplacené faktury [číslo] v částce 57 488 Kč. Žalovaný proto začal se žalobcem jednat o řešení této situace a výsledkem bylo, že žalobce za žalovaného dluh u [právnická osoba] uhradí a žalovaný bude tuto částku následně po splátkách splácet už přímo žalobci. S tímto postupem vyslovil souhlas druhý jednatel společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. K tomu žalobce vypracoval přehled provedeného díla, včetně nacenění ze dne 14. 1. 2018, a ten byl oběma stranami schválen, a podle této sumarizace byla vystavena dohoda. K zajištění této povinnosti žalovaného vůči žalobci byla sepsána dohoda, kde byl z neznalosti obou smluvních stran tento vztah nazván jako zápůjčka. Žalovaný k zajištění této povinnosti rovněž vystavil dne 9. 3. 2018 směnku vlastní na částku 530 550 Kč. Pro zjednodušení obou dokumentů, a rovněž výpočtu výše jednotlivých splátek, byla dlužná částka zaokrouhlena na částku 530 550 Kč. Obdobně jako ve vztahu k žalobci uznal žalovaný dne 9. 3. 2018 rovněž dluh ve vztahu ke [právnická osoba] [anonymizováno]. Tvrzení žalovaného, přednesená v rámci jeho účastnického výslechu dne 15. 1. 2020, o tom, že uhradil i práce, které dosud nebyly provedeny, je podle žalobce nepravdivé. Tvrzení žalovaného o tom, že neví, proč dohodu podepsal, samo o sobě nepochybně není dostatečným tvrzením skutečností o tom, že jeho dluh nevznikl. 6. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], jednatele firmy [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že se zúčastnil jednání se žalovaným a žalobcem, při kterém žalovaný [právnická osoba] přislíbil, že zaplatí. Svědek a žalobce chtěli po žalovaném i písemné utvrzení tohoto slibu, a proto žalovaný podepsal směnku a přislíbil, že bude platit, ale za 2 roky se nic nestalo. Firma [anonymizována dvě slova] prováděla rekonstrukci domu žalovaného, přičemž ve firmě mají zakázky různé a každý (ze společníků a zároveň jednatelů) se stará o různé zakázky, ale peníze ve firmě jsou společné, vyplácejí se z nich i výplaty zaměstnanců, to měl na starosti žalobce. Když firmě začaly docházet peníze na výplaty, protože žalobce zřejmě nebyl schopen se se žalovaným domluvit, protože žalovaný prý odmítal zaplatit, šel svědek na jednání se žalobcem a žalovaným, kde chtěl slyšet, kdy bude firmě za práci zaplaceno. Ani žalobce firmě [právnická osoba] částku 530 550 Kč nezaplatil, resp. zaplatil ji svým způsobem, protože si nevzal peníze z podílu. Ve firmě je taková praxe, že jednatelé firmy si občas berou peníze z podílu, a protože svědek žalobci vyčítal, že žalovanému stále věřil a byl na něj hodný, rozzlobil se a řekl, že si podíl vezme i on, a až žalovaný zaplatí, že buď si svědek tento podíl nechá, a nebo ho vrátí do firmy. Svědek má stále částku 530 550 Kč z podílu společnosti uloženou a nedisponuje s ní, považuje ji za rezervu. Svědkovi je známo, že žalovaný uzavřel se žalobcem další dohodu, která se týká těchto peněz, ale u této dohody svědek fyzicky přítomen nebyl, byl pouze u prvního jednání, kde došlo k ústní dohodě mezi účastníky s tím, že žalovaný podepsal směnku. Dále už pak svědek vše ponechal na žalobci. Směnku měl původně u sebe svědek, a to asi půl roku, ale když se domluvil se žalobcem, že si svědek odebere podíl z firmy, pak tuto směnku předal žalobci. Svědkovi už není známo, zda byla směnka psána na [právnická osoba] nebo na žalobce, na svědka určitě nebyla. Pokud si jednatelé, resp. společníci, firmy [právnická osoba] vyplácejí podíly, pak vždy ve stejném rozsahu. V tomto konkrétním případě si podíl vyplatil pouze svědek a žalobce nikoli. 7. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], vedoucí provozovny, soud zjistil, že u firmy [právnická osoba] praco