7 C 203/2020-25 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobou došlou soudu dne 2. 11. 2020 se žalobkyně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím, s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 22. 11. 2017 nájemní smlouvu, na základě které byl žalované přenechán do nájmu byt [číslo] v budově [adresa], na adrese [adresa žalované], přičemž žalovaná se zavázala hradit měsíční nájemné bytu a vybavení ve výši 3 312 Kč a zálohy na služby ve výši 2 810 Kč. Žalovaná však od ledna roku 2019 přestala řádně hradit nájemné a zálohy na služby s nájmem bytu spojené, kdy za měsíc leden roku 2019 neuhradila částku ve výši 150 Kč, za únor 2019 neuhradila 485 Kč, za červen 2019 neuhradila 4 511 Kč, za červenec 2019 neuhradila 3 926 Kč, za srpen 2019 neuhradila 3 926 Kč, za září 2019 neuhradila 4 170 Kč, za říjen 2019 neuhradila 4 130 Kč, za listopad 2019 neuhradila 4 130 Kč, za období prosinec 2019 až září 2020 neuhradila ničeho (tj. 10 měsíců x 6 482 Kč). Žalovaná i přes výzvu k úhradě nezaplatila ničeho. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání se nedostavila. Na základě listinných důkazů, a to nájemní smlouvy ze dne 22. 11. 2017 včetně evidenčního listu, dodatku č. 1 k nájemní smlouvě, evidenčních listů, přehledu dlužného vyúčtování a předžalobních upomínek včetně doručenek, má soud za prokázané, že žalovaná byla nájemcem předmětného bytu na adrese [adresa žalované], když za pronájem toho bytu se zavázala hradit měsíční nájemné a zálohy na služby v celkové výši do ledna 2019 ve výši 6 408 Kč měsíčně a od února 2019 ve výši 6 482 Kč měsíčně. Žalovaná však nehradila nájemné a zálohy na služby řádně a včas, vznikl jí tak dluh na nájemném a zálohách na služby ve výši 134 786 Kč s příslušenstvím, jak bylo podrobně popsáno shora. Žalovaná i přes výzvy k úhradě nezaplatila ničeho. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. Vztah mezi účastníky posoudil soud po právní stránce dle ust. § 2217 odst. 1 a § 2247 odst. 1 věta první a odst. 4 o. z., dle kterých nájemné a ujednaná plnění nebo služby spojené s užíváním bytu hradí nájemce. Pokud žalovaná neuhradila splatné nájemné a zálohy na služby, vznikl žalobkyni nárok na úhradu dlužného nájemného ve výši 134 786 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě bylo proto v plném rozsahu vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 340 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 740 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze 2 úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, sepis žaloby).