7 C 204/2020-22 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobou došlou soudu dne 2. 11. 2020 se žalobkyně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím, s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně ([anonymizována čtyři slova] [obec a číslo]) a žalovaný uzavřeli dne [datum] dohodu o užívání bytu, na základě které byl žalovanému přenechán do nájmu byt [číslo] v budově [adresa], na adrese [adresa žalovaného], přičemž žalovaný se zavázala hradit měsíční nájemné bytu dle evidenčního listu od září 2019 ve výši 3 775 Kč a zálohy na služby ve výši 500 Kč. Žalovaný však od prosince roku 2019 přestal řádně hradit nájemné a zálohy na služby s nájmem bytu spojené, kdy za měsíc prosinec roku 2019 neuhradil částku ve výši 1 671 Kč, za období leden 2020 až září 2020 neuhradil ničeho (tj. 9 měsíců x 4 275 Kč). Žalovaný i přes výzvu k úhradě nezaplatil ničeho. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se nedostavil. Na základě listinných důkazů, a to dohody o užívání bytu ze dne [datum], evidenčního listu od prosince 2019, přehledu dlužného vyúčtování a předžalobních upomínek včetně doručenek, má soud za prokázané, že žalovaný byl nájemcem předmětného bytu na adrese [adresa žalovaného], když za pronájem toho bytu se zavázal hradit měsíční nájemné a zálohy na služby v celkové výši 4 275 Kč měsíčně. Žalovaný však nehradil nájemné a zálohy na služby řádně a včas, vznikl mu tak dluh na nájemném a zálohách na služby ve výši 40 146 Kč s příslušenstvím, jak bylo podrobně popsáno shora. Žalovaný i přes výzvy k úhradě nezaplatil ničeho. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. Vztah mezi účastníky posoudil soud po právní stránce dle ust. § 2217 odst. 1 a § 2247 odst. 1 věta první a odst. 4 o. z., dle kterých nájemné a ujednaná plnění nebo služby spojené s užíváním bytu hradí nájemce. Pokud žalovaná neuhradila splatné nájemné a zálohy na služby, vznikl žalobkyni nárok na úhradu dlužného nájemného ve výši 40 146 Kč spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě bylo proto v plném rozsahu vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 608 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 008 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, sepis žaloby).