7 C 54/2020-73 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou soudu dne 31. 10. 2019 se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši 46 800 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání bytu na adrese [adresa], k němuž nabyla žalobkyně vlastnické právo na základě smlouvy ze dne [datum] o převodu družstevního podílu, dle které žalovaný na ni převedl členský podíl v bytovém družstvu, s nímž je spojeno nájemní právo k bytové jednotce [číslo]; právní účinky zápisu v katastru nemovitostí dne [datum], žalobkyně uhradila celou kupní cenu ve výši [částka]. Následně smlouvou o podnájmu bytu uzavřené mezi účastníky [datum] byl sjednán podnájem bytu pro žalovaného jako podnájemce, a to na dobu určitou do [datum]. Dle dohody účastníků z [datum] byl žalovaný povinen byt vyklidit a žalobkyni předat do [datum], avšak byt v dalším období nevyklidil a žalobkyni nepředal a od [datum] byt užíval bez právního důvodu. Žalobkyně požaduje vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytu ve výši 15 600 Kč měsíčně, přičemž vycházela z provedeného průzkumu trhu na portálech nabízejících nájem bytů, z nichž vyplynula obvyklá cena nájemného za užívání bytu v uvedené výši, tuto částku by získala v případě, kdyby byt dala do podnájmu jiné osobě. Žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] dopisem z [datum], žalovaný si dopis nevyzvedl, ale o dopise byl informován i prostřednictvím SMS zprávy, vyzván byl k zaplacení částky 15 600 Kč k 5. dni vždy daného měsíce po dobu, co bude byt neoprávněně užívat. 2. Soud vydal dne 20. 1. 2020 elektronický platební rozkaz ve znění žalobního návrhu, proti kterému žalovaný podal odpor, ve kterém uvedl, že nájemné za užívání bytu platí stále a dále uvedl, že potvrzuje, že předmětný byt žalobkyni nepředal, což odůvodnil zdravotními důvody. 3. Podáním došlým soudu dne 23. 4. 2020 žalobkyně navrhla změnu žaloby spočívající v rozšíření žaloby a domáhala se zaplacení bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [anonymizováno] [rok], celkem požadovala částku 140 400 Kč (9x 15 600 Kč) se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 600 Kč od 6. dne toho kterého měsíce prodlení. Změna žaloby byla soudem připuštěna usnesením ze dne 13. 5. 2020. 4. Usnesením ze dne 6. 1. 2020, č. j. 7 C 206/2019-16, soud schválil smír, dle kterého se žalovaný zavázal vyklidit a vyklizený žalobkyni předat předmětný byt do [datum]. Žalobu v této věci o vyklizení bytu podala žalobkyně [datum] s odůvodněním, že žalovaný se zavázal byt vyklidit do [datum], což neučinil, což žalovaný potvrzoval s tím, že časnému vyklizení bytu brání neuspokojivý zdravotní stav a stanovil datum vyklizení do [datum], s čímž žalobkyně vyslovila souhlas. 5. Dále soud zjistil, že u zdejšího soudu bylo vedeno trestní stíhání pod sp. zn. [spisová značka] pro přečin neoprávněného zásahu do práva k domu/bytu podle § 208 odst. 2 trestního zákoníku, kterého se dopustil v postavení prodávajícího žalovaný v souvislosti se smlouvou o převodu družstevního podílu, kdy byt stále neopustil, ač kupní cena ve výši [částka] již byla uhrazena, čímž brání vlastnici bytu [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] v jeho užívání. Usnesením z [datum] bylo podle § 307 odst. 1 písm. a) trestního řádu trestní stíhání podmíněně zastaveno, když soud přihlédl k dosavadnímu životu obžalovaného a okolnostem případu, kdy lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující. Zkušební doba byla stanovena v trvání [anonymizována dvě slova]. 6. V průběhu řízení žalovaný namítal, že za celou dobu užívání, kdy byt předal [datum] v souvislosti s nařízenou exekucí, hradil platby za užívání bytu Družstvu, a to částku [částka] měsíčně, což dokládal platebními doklady [anonymizováno] o hrazení této částky, která sestává z poplatku za rozhlas, poplatku za televizi, nájmu [částka] a záloh [částka]. V souvislosti s tím žalovaný tyto platby označil za platby placené ve prospěch žalobkyně, která tzv.„ ušetřila“, neboť platby za byt hradil za ni a vyúčtování služeb za rok [rok], které vykázalo přeplatek ve výši [částka], bylo vyplaceno do rukou žalobkyně v červenci [rok]. 7. Žalobkyně přeplatek z titulu vyúčtování služeb v uváděné výši nesporovala, jakož i hrazení plateb prostřednictvím SIPO žalovaným, ale namítala, že žalovaným poukazované měsíční platby se nedostaly do její dispozice, ale jednalo se o platby poukazované na účet družstva, přeplatek z vyúčtování za rok [rok] není předmětem tohoto sporu a má za to, že žalovaný nemůže těžit z protiprávního stavu, který sám vyvolal a byl si jeho existence vědom. 8. Procesní obranu žalovaného dle obsahu soud posoudil jako námitku započtení ve vztahu k uplatněnému nároku.. Žalovaný prokázal doklady SIPO a vyúčtováním družstva za rok [rok], že v období, které je předmětem sporu, tj. od [datum] do [anonymizováno] [rok] včetně, hradil družstvu z titulu nájmu za byt částku [částka], tedy za žalobkyni hradil platby, které jako členka družstva a vlastník bytové jednotky měla hradit ona, což žalobkyně nesporovala. 9. Soud proto s ohledem na provedené dokazování dospěl k závěru, že ve smyslu § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalovaný v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] užíval předmětný byt bez právního důvodu, v důsledku čehož žalobkyně nemohla bytem disponovat, jí požadovaná částka 15 600 Kč měsíčně odpovídá obvyklé ceně nájemného, kterou by získala, kdyby byt pronajala jiné osobě. Ostatně žalovaný výši této požadované částky nesporoval. Soud však zohlednil také tu skutečnost, že žalovaný v předmětném období hradil za žalobkyni platby družstvu ve výši nájmu [částka], tedy celkem zaplatil částku 36 693 Kč a dále žalobkyni byl zaslán přeplatek z vyúčtování za rok [rok] ve výši 6 156 Kč Od celkové částky požadované žalobkyní ve výši 140 400 Kč, soud odečetl částku 42 849 Kč, která představuje plnění žalovaného za žalobkyni k jeho námitce započtení, takže dlužná částka činí 97 551 Kč Měsíční platby za jednotlivé měsíce pak činí částku 11 523 Kč (15 600 – 4 077 Kč). 10. Nepochybně se žalovaný s plněním dostal do prodlení, žalobkyně se proto důvodně domáhá zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku z částky vypočtené ve výši 11.523 Kč jak uvedeno shora. 11. Náklady řízení byly žalobkyni přiznány dle § 142 odst. 2 o. s. ř., čemuž odpovídá hledisko úspěchu účastníků ve věci, když žalobkyni vznikly náklady zaplacením soudního poplatku ve výši celkem 7 020 Kč a dále náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za čtyři úkony právní služby po 2.980 Kč / převzetí zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, návrh na rozšíření žaloby) a za dva úkony právní služby po 6.740Kč (účast při jednání dne 14. 12. 2020 a písemný sepis závěrečného návrhu, tedy celkem a 6 krát paušál po 300 Kč, tedy celkem 34.220 Kč. Zástupce žalobkyně není plátcem DPH. Žalobkyně měla úspěch co do 70 % a žalovaný co do 30%, po odečtení úspěchu a neúspěchu vychází 40% z celkových nákladů, kdy v tomto rozsahu má žalobkyně nárok na přiznání nákladů, které činí 13.688 Kč.