8 C 106/2017-145 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se svým návrhem domáhal zaplacení náhrady škody, kterou mu žalovaná způsobila neoprávněným odběrem elektřiny. Při kontrole odběrného místa na adrese [adresa], a odběrného místa na adrese [adresa], bylo zjištěno pracovníky žalobce, že dochází k neoprávněnému odběru elektřiny, který je realizován tak, že z neměřené části elektrického vedení byla vedena odbočka mimo elektroměr do elektroinstalace nemovitostí žalované. Podle energetického zákona nesmí být prováděny žádné zásahy na odběrných místech, kterými prochází neměřená elektřina bez předchozího souhlasu provozovatele příslušné distribuční soustavy. Odběr elektřiny bez měřícího zařízení je neoprávněným odběrem elektřiny. Žalobce proto stanovil žalované náhradu za škodu, která takto vznikla podle § 9 vyhlášky MPO č. 82/2011 Sb., neboť skutečnou škodu se nepodařilo zjistit, vzhledem k absenci měřícího zařízení. Žalovaná ani po výzvě náhradu škody neuhradila a od 16. 3. 2016 se dostala se zaplacením náhrady škody do prodlení. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. V téže věci o stejné částce již zahájila Policie ČR ke dni [datum] trestní stíhání obviněného [jméno] [příjmení], manžela žalované. Ten byl poté trestním příkazem [spisová značka] Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí] uznán vinným z krádeže elektrické energie na téže adrese vůči témuž žalobci. V trestním řízení byl vypracován znalecký posudek Ing. [příjmení] a soudní znalec věcnými výpočty dospěl k závěru, že požadavek žalobce je v nesouladu se skutečností. Žalovaná odkázala na četnou judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ve věci neoprávněného odběru elektrické energie, když škoda má být určena pokud možno co nejpřesněji. V daném případě žalobce zjistil dne 12. 1. 2016 svými pracovníky a písemně i foto a videodokumentací zdokumentoval všechna elektrická zařízení, co do jejich druhu, počtu a příkonů, tedy žalobce mohl zcela bez problémů spočítat škodu podle § 9 odst. 1 a odst. 9 vyhl. č. 82/2011 o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru. Žalobce však raději obešel zákon a postupoval podle § 9 odst. 2 a 8 vyhlášky, která je pro žalobce ekonomicky výhodná. Již druhý den po prokazatelném zjištění černého odběru žalobce zaslal žalované doklady s vyčíslením požadované částky na celkem 693 236,80 Kč s datem plnění nejpozději do 15. 3. 2016 Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 6 bylo [jméno] [příjmení] uloženo mimo jiné nahradit škodu ve výši 54 824,08 Kč způsobenou žalobci, se zbytkem nároku byl žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. V občanskoprávním řízení měl tedy žalobce žalovat pouze účastníka trestního řízení, tedy [jméno] [příjmení], neboť skutečný škůdce je znám. Žalobcem dříve zahájené a ukončené trestní řízení je neodstranitelnou překážkou řízení z důvodu litispendence a současně jde o věc pravomocně rozhodnutou v právní moci ke dni 17. 3. 2017. 3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti: 4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že ve dvou odběrných místech žalované, a to na adrese [adresa] a za [anonymizována dvě slova], došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie, který byl zjištěn při kontrole odběrného místa dne [datum] pracovníky žalobce. 5. Ze spisu zdejšího soudu [spisová značka], zejména ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], z výpovědi [jméno] [příjmení], z výpovědi žalované a z trestního příkazu bylo zjištěno, že manžel žalované [jméno] [příjmení] byl uznán vinným tím, že minimálně od 15. 9. 2015 do 12. 1. 2016 v [obec] v ul.[adresa] v objektech [adresa] a [adresa], které užíval spolu se svou rodinou, na místě provedl neoprávněný odběr elektrického proudu v úmyslu odcizit elektrickou energii žalobci. Svůj záměr realizoval tak, že provedl neměřené napájení prostřednictvím čtyřžilového kabelu, který vyvedl z hlavice závitových pojistek v hlavní pojistkové skříni na fasádě domu a průrazem ve zdi pomocí rozbočovačů a soustavy prodlužovacích kabelů napájel spotřebiče v domě o celkovém příkonu 9 830 wattů. Za uvedené období odcizil v objektech [adresa] elektřinu v celkovém množství 12 749 kWh, což odpovídá hodnotě 54 824,08 Kč ke škodě žalobce. Tím spáchal přečin krádeže a byl odsouzen k trestu odnětí svobody ve výměře jednoho roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání tří let. Dále mu byla uložena povinnost nahradit žalobci škodu ve výši 54 824,08 Kč. Ve zbytku byl žalobce se svým nárokem na náhradu škody odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 17. 3. 2017. V přípravném řízení byla provedena domovní prohlídka v rodinném domě [adresa], a to na základě podezření, že se neznámý pachatel v tomto domě dopouští pěstování rostlin konopí indoorovým způsobem, za účelem výroby drogy marihuana, neboť v okolí domu byl cítit zápach, který je charakteristický pro pěstování rostliny konopí, dům působí zanedbaným dojmem, vizuální prohlídkou objektu bylo zjištěno, že většina oken je zatemnělých – veškerá střešní okna (typické pro pěstírny konopí). Dům působí dojmem, že jej nikdo trvale neobývá. Ve věci bylo provedeno v součinnosti s leteckou službou PČR za využití vrtulníků s termovizí šetření, ze kterého bylo zřejmé, že zájmový objekt vykazuje značné teplo, zejména v okolí střechy a na hřbetu střechy, což bylo umocněno porovnáním s okolními domy, jejichž střechy jsou naprosto temné. V domě tedy dochází ke zvýšenému vytápění, což je typické pro indoorové pěstírny konopí. Dále bylo zjištěno, že na drátech elektrického napětí je pomocí termovize vidět světlá tečka a dále úsek kabelu o délce zhruba 2 m, který rovněž vykazuje teplo, což je pravděpodobně způsobeno tím, že se na místě nachází nelegální přípojka odběru elektřiny, přičemž tato způsobuje nadměrné zahřívání. Tato přípojka se nachází v korunách stromů, tedy tak, aby nebyla zjištěna běžnou vizuální prohlídkou. Z protokolu o provedené domovní prohlídky dne 12. 1. 2016 v 05:00 hodin bylo zjištěno, že uvnitř objektu se nacházela žalovaná, její manžel a syn. Na místě byli přítomni pracovníci [právnická osoba], bylo konstatováno neoprávněné připojení elektrického odběru v odbočce před elektroměrem, prohlídkou nebyly nalezeny a zajištěny žádné věci důležité pro trestní řízení. 6. Ze znaleckého posudku znalce doc. Ing. [celé jméno znalce], CSc. ze dne [datum] bylo zjištěno, že vedle měření pomocí elektroměru neexistuje žádný další prokazatelný způsob, kterým by se dalo zpětně stanovit množství elektřiny, které bylo skutečně odebráno v daném místě v určitém časovém období. Je pouze možné množství odebrané energie s větší či menší přesností odhadnout. Vzhledem k tomu, že se jedná o pouhý odhad a nikoli exaktní výpočet, odhady různých znalců se případně mohou navzájem lišit, a to i významně. Pro výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr hraje důležitou roli technicky dosažitelný elektrický příkon, v posudku označený značkou Pmax, jedná se o maximální elektrický příkon, který lze v daném místě a v daném čase ze sítě odebírat. Ten je omezen jednak na straně zdroje (elektrické přípojky), jednak na straně odběratele (množstvím a charakterem spotřebičů). Technicky dosažitelný elektrický příkon Pmax je maximální příkon, který je schopna distribuční síť dodat a současně spotřebiče jsou schopné ho spotřebovat. Vyhláška č. 82/2011 Sb. zavádí právní fikci, že technicky dosažitelný elektrický příkon je omezen pouze schopností distribuční sítě dodávat elektřinu, tedy že je omezen jen na straně zdroje. Omezení na straně spotřebičů vyhláška nebere v potaz, přestože fakticky existují a v daném případě je lze dosti přesně vyjádřit. Kdyby se při stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu postupovalo podle právní fikce vyjádřené vyhláškou v § 9 odst. 4 písm. a), vyšla by hodnota technicky dosažitelného elektrického příkonu v tomto konkrétním odběrném místě Pmax = 414 kWh za den, to však je v rozporu s fyzikální realitou. Za použití spotřebičů na místě nalezených tak vysokou spotřebu elektřiny vůbec nelze provést. Realistický naproti tomu je odhad technicky dosažitelného elektrického příkonu podle příkonu spotřebičů. Podle tohoto výpočtu došel znalec k hodnotě středního technicky dosažitelného elektrického příkonu Pmax = 106 kWh za den. K obdobnému výsledku došel i znalec [příjmení] ve svém posudku pro trestní řízení. Soupis neměřených spotřebičů zjištěných při prohlídce dne 12. 1. 2016 byl proveden pečlivě a souhlasí s tím, co je zachyceno na videozáznamech v trestním spisu (3x CD a DVD). Shodný soupis je uveden ve znaleckém posudku Ing. [příjmení], a to pro objekt [adresa] a pro objekt [adresa], kdy tato zjištění obou znalců se shodují. Neměřené spotřebiče zjištěné v objektu [adresa] byly: přímotop – předsíň, přímotop – schodiště, přímotop – kuchyň, přímotop – pokoj, přímotop v patře, reflektory nad garáží, reflektor u brány, reflektor na štítu, televizor [příjmení], televizor Philips, televizor Samsung, chladnička LG s mrazákem, velký mrazák, malý mrazák Calex. V objektu 839 to byly: reflektory na fasádě, žárovky v d