8 C 203/2021-33 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobce se svým návrhem domáhal vydání rozhodnutí, jehož znění je patrno z výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaná obdržela bezhotovostním převodem částku 7 000 Kč. Tuto se zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 1 876 Kč. Celková částka byla splatná 5. 10. 2017, a to v jediné splátce spolu s veškerými poplatky. Žalovaná své závazky ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti a žalobci proto vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, která byla kapitalizována na částku 1 078 Kč za období od 6. 10. 2017 do 9. 3. 2018. Žalovaná na svůj závazek uhradila pouze částku 994 Kč, která byla alokována na poplatek za poskytnutí úvěru, z nějž požaduje žalobce nyní částku 882 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalobce neprokázal svá tvrzení, z nichž měl vyplývat uplatněný nárok. Předně žalobce neprokázal, že by mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena jakákoli smlouva, neboť smlouva o úvěru založená do spisu neobsahuje ani vlastnoruční ani elektronický podpis žalované podle § 5 z. č. 295/2016 Sb. o službách vytvářející důvěru v elektronické transakce. Nelze tak dojít k závěru, že by žalovaná v tomto směru učinila projev vůle o obsahu, jenž by odpovídal žalobcem tvrzené a předkládané smlouvě. Žalobce dále neprokázal ani skutečnost, že by částku 7 000 Kč, která měla být podle této smlouvy žalované poskytnuta, skutečně převedl na účet žalované, když důkaz k tomuto tvrzení nepředložil ani nenavrhnul žádný důkaz k prokázání vlastnictví bankovního účtu, na který byly prostředky právním předchůdcem žalobce převedeny. Vzhledem k tomu, že se žalobce ani jeho právní zástupce k jednání nedostavili, nemohlo se jim dostat poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobce tak ke svým tvrzením neunesl břemeno důkazní a žaloba byla proto zamítnuta. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení jí však nevznikly.