8 C 434/2020-31 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se svým návrhem domáhal vůči žalované zaplacení částky celkem 109 184 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce, který je podnikatelem v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů, a žalovaná jako spotřebitelka, uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] kterou žalovaná podepsala 4. 9. 2019. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 66 000 Kč, a to dne 5. 9. 2019. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 139,98 % ročně splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 6 044 Kč, splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje říjnem 2019 podle splátkového kalendáře. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje žalované ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích [příjmení] a NRKI. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek úvěru, neboť neuhradila žádnou částku. Žalobci proto vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut podle bodu 6.1 smlouvy, podle bodu 6.2 smlouvy právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované a došlo k zesplatnění celého úvěru podle bodu 6.3 smlouvy k datu 16. 12. 2019. Podle bodu 6.4 smlouvy činí nová jistina úvěru, jejíž součástí jsou nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, částku 80 739,18 Kč. Podle bodu 6.5 smlouvy, jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinou v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové dlužné jistiny za každý den prodlení, v daném případě od 18. 12. 2019 až do úplného zaplacení. Žalovaná tak dluží novou jistinu úvěru 80 739,18 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové dlužné jistiny úvěru od 18. 12. 2019 do zaplacení v kapitalizované výši 27 047,90 Kč k datu vyhotovení žaloby a úrok za poskytnutí úvěru od 18. 12. 2019 do zaplacení v nominální roční úrokové sazbě 90,81 %. 2. Žalovaná nesporovala uzavření smlouvy ani obdržení jistiny úvěru ve výši 66 000 Kč. Ostatní nároky žalobce odmítla s tím, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná. Smlouvu podepsala 4. 9. 2019, jistina úvěru ve výši 66 000 Kč jí byla vyplacena na bankovní účet 5. 9. 2019. Finance si půjčila kvůli své sestře, která na začátku roku 2019 musela nastoupit do výkonu trestu odnětí svobody a zbytek rodiny se musel postarat o její dvě nezletilé děti, včetně úhrad bydlení v nájemním bytě apod., proto se nastalou situaci žalovaná rozhodla řešit půjčkou. Nejprve se obrátila na banku, u které má vedený běžný účet a kde měla již dva závazky sjednané a řádně splácené, bohužel zde byla odmítnuta. Proto se na doporučení své známé obrátila s žádostí o půjčku na žalobce. První půjčku si u žalobce sjednala v květnu 2019. Půjčka, která je předmětem tohoto řízení, je v pořadí druhá. V době sjednání sporného úvěru měla závazky, které byly do té doby řádně spláceny, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z listopadu 2018 u [příjmení] [příjmení] s výší měsíční splátky 1 522 Kč, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z prosince 2018 u [příjmení] [příjmení] s výší měsíční splátky 883 Kč a ze smlouvy [číslo] na jistinu spotřebitelského úvěru ve výši 49 000 Kč u žalobce s výší měsíční splátky 2 678 Kč. Informace o těchto závazcích poskytla žalovaná obchodní zástupkyni žalobce ústně, nicméně obchodní zástupkyně žalobce se o tyto údaje více nezajímala, ani se nevyptávala na žádný doklad. Žalovaná jí sdělila, že bydlí v nájemním bytě, na žádné podrobnosti se obchodní zástupkyně žalobce opět nedoptávala, ani je nežádala nijak doložit. Jediné informace, které požadovala, byly občanský průkaz, pracovní smlouva, dvě poslední výplatní pásky, potvrzení z banky o dvou příchozích platbách posledních výplat, daňové přiznání za poslední dva roky, dva výpisy z běžného účtu, což žalovaná vše předem doložila zasláním na e-mail obchodní zástupkyně žalobce. V době sjednání úvěru bydlela žalovaná v nájemním bytě na adrese svého trvalého bydliště, kde hradila měsíčně náklady spojené s bydlením ve výši 11 500 Kč, cca 2000 Kč zálohy na elektřinu, cca 1 000 Kč za telefon a internet, 365 Kč za MHD, čistý příjem ze zaměstnání měla v průměrné výši cca 19 000 Kč měsíčně, dále si přivydělávala jako OSVČ v oboru zprostředkování služeb reklamy a marketingu, kde měla příjmy průměrně 5 000 Kč měsíčně, zároveň hradila výše uvedené splátky na dva závazky u banky a jednu předchozí půjčku poskytnutou žalobcem. Celkově se tedy její příjmy pohybovaly kolem 24 000 Kč a základní výše uvedené výdaje tvořily celkem náklady 20 000 Kč, přičemž zbývající 4 000 Kč byly určené na zajištění stravy a hygienických potřeb. Pokud by tedy žalobce analyzoval rozpočet žalované skutečně s odbornou péčí, musel by nevyhnutelně dojít k závěru, že další zápůjčka s měsíční splátkou 6 044 Kč významně převyšuje její reálné finanční možnosti splácení a že poskytnutí půjčky je v rozporu se základním matematickým porovnáním příjmů a výdajů i se zákonem. Fakt, že žalované nezbývají žádné volné finance, byl patrný rovněž z výpisů z účtu, kde zůstatky na konci měsíce se rovnaly nule. V době sjednání úvěrové smlouvy byla jako žadatelka o úvěr pod tlakem tíživé finanční situace své rodiny a hledala cestu, jak finance získat. Nebyla v situaci, kdy by dokázala posoudit mravnost nebo zákonnost smluvních podmínek, navíc k tomu nemá ani odpovídající vzdělání. Pouze činila to, o co byla žalobcem požádána, protože půjčku naléhavě potřebovala. Z této půjčky k říjnu uhradila splátku na předcházející půjčku [číslo] poskytnutou žalobcem a následně se obratem dostala pod vlivem popsaných okolností do prodlení s oběma těmito závazky. Přesto jí žalobce ještě v říjnu 2019 poskytl další úvěr, tentokrát však tzv. podnikatelský, kdy tento typ úvěru zvolil žalobce proto, že již bylo zcela zřejmé, že situaci žalovaná nezvládá a spotřebitelský úvěr by poskytoval ve chvíli, kdy jsou již de facto dva předchozí úvěry v prodlení před zesplatněním. Žalobce tedy neposuzoval úvěruschopnost řádně, došlo k porušení § 86 odst. 1 z. [číslo] o spotřebitelském úvěru. Smlouva nadto obsahuje ujednání, která jsou v přímém rozporu s dobrými mravy (výše RPSN, kumulace sankcí), což může v důsledku vést také ke konstatování absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy. Žalovaná chtěla závazek řádně splácet, bohužel došlo k souběhu několika okolností (úmrtí v rodině, snížení příjmu na jaře 2020 v důsledku vládních opatření proti šíření epidemie Covid 19 a následné ukončení pracovního poměru v prosinci 2020), které jí v tom zabránily. V současnosti si hledá zaměstnání, v souvislosti se živností čerpá kompenzační bonus 1 000 Kč denně a pomáhá v zahradnictví, kde se její příjem pohybuje kolem 6 000 Kč. Žije sama a ze zbývajících příjmů si hradí stravu a ubytování, přičemž je schopna závazek splácet pouze ve splátkách. 3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti: 4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná podala dne 4. 9. 2019 u zprostředkovatele úvěru [jméno] [příjmení] návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. Z tohoto návrhu/smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že za poskytovatele – žalobce byla nabídka akceptována 4. 9. 2019 Smlouva o úvěru byla uzavřena na částku 66 000 Kč, celková částka, kterou má klient zaplatit, byla sjednána ve výši 145 056 Kč, doba trvání úvěru 24 měsíců, celková výše splátky 6 044 Kč měsíčně, splatnost splátek nejpozději 12. dne každého měsíce. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila 139,98 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná po celou dobu splácení úvěru. Předpokládaná výše RPSN činila 139,98 %. Žalovaná na tento úvěr neuhradila žádnou splátku. 5. Z předsmluvního formuláře ze dne 4. 9. 2019 vyplněného žalovanou se zprostředkovatelem úvěru [jméno] [příjmení] a z hodnocení klienta ze dne 4. 9. 2019 sepsaného zprostředkovatelkou [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v rámci zkoumání bonity klienta byl zjištěn pravidelný čistý měsíční příjem žalované 19 308 Kč ze zaměstnání, jako výdaje je uvedena částka životního minima 3 410 Kč, splátky [anonymizována dvě slova] 2 678 Kč, bydlení 1 300 Kč, další splátky na úvěry, zápůjčky apod. je uvedena 0. Je uveden zaměstnavatel a jako forma bydlení je uvedeno státní/obecní. V analýze schopnosti splácet jsou uvedeny příjmy 19 308 Kč a výdaje 7 388 Kč, volné zdroje 10 920 Kč. Zprostředkovatel úvěru doporučil úvěr schválit. Úvěr byl poté žalované poskytnut 5. 9. 2019 na bankovní účet. Žalovaná při jednání se zprostředkovatelkou úvěru předložila pracovní smlouvu u [právnická osoba], výplatní pásku za červen 2019 s čistým příjmem 19 280 Kč, květen 2019 čistý příjem 19 331 Kč, výpis z účtu za červen 2019 s příjmy 21 294 Kč, výdaji 29 021 Kč