10 C 312/2022-40 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25.2.2022 domáhal zaplacení ve výroku rozsudku uvedené částky a žalobu zdůvodnil tím, že mezi [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena dne 16.9.2005 smlouva o půjčce, na základě které bylo žalované půjčeno 20 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit částku v celkové výši 33 280 Kč (20 000 Kč zapůjčených finančních prostředků a poplatek ve výši 13 280 Kč) v 52 týdenních splátkách po 640 Kč, zaplatila pouze 2 880 Kč. Dne 19.6.2015 společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou [právnická osoba] [anonymizováno] a tento postoupil pohledávku dne 1.7.2015 na žalobce. Dlužná částka sestává z dlužné jistiny dluhu ve výši 20 000 Kč a z kapitalizovaných úroků ve výši 10 400 Kč. 2. Ve smyslu žaloby byl vydán platební rozkaz, který však musel být zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V projednávané věci soud zjistil následující skutkový stav: 4. Ze smlouvy o půjčce mezi společností [právnická osoba] a žalovanou bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 16.9.2005 a společnost půjčila žalované částku 20 000 Kč se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč a žalovaná tak byla povinna uhradit celkovou částku 33 280 Kč v 52 týdenních splátkách po 640 Kč. 5. K žalobci soud zjistil, že je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku Malty. 6. Z oznámení o podstoupení pohledávky a přílohy [číslo] ke smlouvě bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku na [právnická osoba] S.á.r.l. dne 19.6.2015. Tato společnost postoupila pohledávku dne 1.7.2015 žalobci. 7. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 15.2.2022. 8. Shora uvedené listinné důkazy soud posoudil jako věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala. 9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 10. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena dne 16.9.2005 smlouva o půjčce, na základě které [anonymizováno] půjčil žalované částku 20 000 Kč a ona se zavázala uhradit celkovou částku 33 280 Kč v 52 týdenních splátkách po 640 Kč, avšak zaplatila pouze 2 880 Kč, které byly započteny na souhrnný poplatek. Následně [anonymizováno] postoupil pohledávku na [právnická osoba] S.á.r.l. a tato postoupila pohledávku žalobci. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky sestávající ze zapůjčené jistiny ve výši 20 000 Kč a z kapitalizovaného úroku ve výši 10 400 Kč, avšak žalovaná dlužnou částku neuhradila. 11. Podle § 657 občanského zákoníku před novelou, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 12. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku před novelou, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 13. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle shora uvedených právních norem a dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 1657 občanského zákoníku před novelou a věřitel půjčil dlužníkovi částku 20 000 Kč a dlužník byl povinen uhradit v 52 týdenních splátkách po 640 Kč celkovou částku 33 280 Kč, avšak zaplatil pouze 2 880 Kč, které byly započítány na poplatek a dluží tak celkovou částku 20 000 Kč na jistině a 10 400 Kč na kapitalizovaném úroku. Žalovaná netvrdila a neprokazovala, že by dlužnou částku uhradila, proto soud žalobě vyhověl. 14. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a procesně úspěšnému žalobci soud přiznal právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále 3 úkony právní pomoci podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč, vše v celkové částce 2 252 Kč.