11 C 132/2022-40 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se elektronicky podanou žalobou dne 3. 1. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 868 Kč s příslušenstvím z titulu regresního nároku pojistitele. V žalobě tvrdila, že vstoupila do práv a povinnost zaniklé [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ právní předchůdce žalobkyně“), u níž byla ke dni 9. 12. 2020 pojištěna odpovědnost za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka] (dále také jen„ škodící vozidlo“). Uvedeného dne došlo k dopravní nehodě, při níž žalovaný jako řidič škodícího vozidla nedodržel bezpečnou vzdálenost za vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] (dále také jen„ poškozené vozidlo“), následkem čehož došlo ke střetu obou vozidel a poškození zadní části poškozeného vozidla. V souvislosti s touto pojistnou událostí vyplatil právní předchůdce žalobkyně poškozenému dne 31. 12. 2020 pojistné plnění ve výši 10 868 Kč, kdy pojistná událost byla likvidována rozpočtem nákladů na opravu poškozeného vozidla. Při likvidaci pojistné události žalovaný nepředložil žalobkyni řidičský průkaz a kopii velkého technického průkazu včetně údajů o platnosti technické kontroly. Údaje o řidičském průkazu žalovaného absentují i ve společném záznamu o dopravní nehodě, který žalovaný podepsal. Požadované dokumenty žalovaný nepředložil ani po opakovaných výzvách. Dle žalobních tvrzení tak žalovaný porušil povinnosti dle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v tehdy platném znění (dále jen„ ZPOV“), v důsledku čehož ztížil šetření pojistné události pojistitelem, v jehož rámci nebylo možné ověřit, zda žalovaný v době dopravní nehody byl oprávněn řídit škodící vozidlo a zda toto mělo ke dni 9. 12. 2020 platnou STK. Z tohoto důvodu vznikl žalobkyni nárok na náhradu toho, co za něj plnila, který u něj uplatnila předžalobní výzvou, na níž však žalovaný nereagoval a uplynutím poskytnuté desetidenní lhůty se tak dostal do prodlení dnem 16. 11. 2021. Žalobkyně proto současně požádala o přiznání zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Na den [datum] nařídil soud ve věci jednání, k němuž předvolal obě strany. Právní zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání předem řádně omluvil, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Provedeným dokazováním bylo po skutkové stránce prokázáno, a to záznamem o dopravní nehodě ze dne 9. 12. 2020, podepsaným rovněž žalovaným, že dne 9. 12. 2020 došlo k dopravní nehodě, při níž žalovaný jako řidič škodícího vozidla nedodržel bezpečnou vzdálenost za poškozeným vozidlem, následkem čehož došlo ke střetu obou vozidel a k poškození zadního nárazníku a víka zavíracího prostoru poškozeného vozidla. V záznamu o dopravní nehodě, v níž se žalovaný označil za viníka této dopravní nehody, neuvedl číslo řidičského průkazu, ani další údaje vztahující se k řidičskému průkazu. V době uvedené dopravní nehody bylo vozidlo pojištěno u právního předchůdce žalobkyně (viz výsledek vyhledávání dle [registrační značka]). Oznámením právního předchůdce žalobkyně o výplatě pojistného plnění ze dne 30. 12. 2020 bylo prokázáno, že v souvislosti s touto pojistnou událostí vyplatila [právnická osoba] poškozenému dne 31. 12. 2020 pojistné plnění ve výši 10 868 Kč, kdy pojistná událost byla likvidována rozpočtem nákladů na opravu poškozeného vozidla (viz dále bankovní potvrzení o výplatě pojistného plnění ze dne [datum] a kalkulace opravy [číslo]). Písemnou výzvou žalobkyně ze dne 9. 2. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k náhradě vyplaceného plnění ve výši 10 868 Kč, když žalovaný ztížil šetření pojistitele z důvodu nedodání požadovaných dokladů z jeho strany (kopie řidičského průkazu řidiče, kopie velkého technického průkazu – kompletní, včetně údajů o platnosti technické kontroly a kopie formuláře„ Evropský záznam o dopravní nehodě“). Výzvu stejného obsahu pak žalobkyně adresovala žalovanému dalším dopisem ze dne 10. 3. 2021 (viz předžalobní výzva ze dne [datum]). Dne 1. 11. 2021 pak žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od jejího doručení, přičemž současně upozornila žalovaného na možnost soudního vymáhání uplatněné pohledávky. 5. Úplným výpisem z OR žalobkyně bylo prokázáno, že na žalobkyně přešlo v důsledku přeshraniční fúze sloučením jmění společnosti [právnická osoba], která s právními účinky ke dni 31. 8. 2021 zanikla na základě Projektu přeshraniční fúze sloučením ze dne 30. 3. 2021, a žalobkyně tak vstoupila do práv a povinností zaniklé [právnická osoba] 6. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako řidič škodícího vozidla, pojištěného ke dni 9. 12. 2020 z titulu odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla u právního předchůdce žalobkyně, zavinil dopravní nehodu, při níž došlo k poškození poškozeného vozidla, v důsledku čehož právní předchůdce žalobkyně vyplatil poškozenému pojistné plnění ve výši 10 868 Kč. Při likvidaci pojistné události žalovaný jako pojištěný nepředložil právnímu předchůdci žalobkyně, následně ani samotné žalobkyni jakožto nástupnické společnosti, na jejich výzvy doklady a dokumenty nezbytné k řádnému šetření pojistné události ve smyslu ust. § 8 odst. 1 ZPOV, zejména řidičský průkaz a kopii velkého technického průkazu, kdy údaje o řidičském průkazu nevyplnil ani v záznamu o dopravní nehodě. Porušením této zákonné povinnosti tak žalovaný podstatně ztížil šetření pojistné události pojistitelem, kdy nebylo možné prověřit, zda žalovaný v době dopravní nehody byl oprávněn řídit vozidlo a zda škodící vozidlo mělo v rozhodném období platnou STK. V souladu s ust. § 10 odst. 1 písm. e) ZPOV tak právnímu předchůdci žalobkyně, resp. samotné žalobkyni coby nástupnické společnosti, vzniklo proti žalovanému právo na náhradu toho, co za něj plnila, tedy regresní nárok na zaplacení částky 10 868 Kč vyplacené poškozenému. V souladu s ust. § 1958 odst. 2 ve spojení s § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením uvedené částky nejpozději dnem 15. 11. 2021, když předžalobní výzva právního zástupce žalobkyně k plnění odeslaná prostřednictvím poštovní přepravy dne 1. 11. 2021 byla fikcí doručena žalovanému dne 4. 11. 2021 a k marnému uplynutí poskytnuté lhůty 10 dnů došlo dnem 15. 11. 2021. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu spolu s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění). 7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Její náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za zastupování žalobkyně advokátem dle § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za 3 úkony právní služby á 1 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemná předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby), 3x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky a DPH 21 % z odměny a paušálu ve výši 1 159,20 Kč, tj. celkem náklady řízení ve výši 7 479,20 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.