13 C 158/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou zdejšímu soudu dne 22. 8. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 25 363,81 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu žalované ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále i jen„ [příjmení]“) dne 8. 10. 2013. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému ústnímu jednání se nedostavila. 3. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: [příjmení] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] dne 8. 10. 2018, součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky pro fyzické osoby [příjmení] a Produktové podmínky pro [anonymizováno] kreditní karty. Na základě smlouvy poskytla [příjmení] žalované částku 29 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 23,99 % p. a. a poplatky dle platného ceníku (prokázáno žádostí o [jméno] kreditní kartu ze dne 4. 10. 2013, obchodními podmínkami pro držitele [jméno] kreditních karet a vyrozuměním o postoupení pohledávky). Na základě smlouvy o koupi části závodu uzavřené dne 5. 1. 2016 mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] došlo ke koupi části závodu společnosti [právnická osoba] Žalovaná se ve smlouvě zavázala hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek dohodnutých ve smlouvě, svůj závazek nesplnila a dostala se s hrazením splátek do prodlení. [příjmení] využila svého práva dle smlouvy a prohlásila dne 30. 8. 2021 úvěr za okamžitě splatný, když žalovaná byla v prodlení s úhradou předepsaných splátek (prokázáno měsíčními výpisy kreditní karty, dopisem o okamžité splatnosti kreditní karty ze dne 30. 8. 2021, oznámením o prohlášení celého úvěru za splatný, sazebníkem poplatků). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2022, uzavřenou mezí žalobkyní a [příjmení] byla pohledávka za žalovanou postoupena [příjmení] žalobkyni coby postupníkovi (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek, vyrozuměním o postoupení pohledávek, potvrzením úplaty a poštovními archy). Žalobkyně žalovanou k úhradě jejího dluhu opakovaně vyzývala, avšak bezúspěšně. Žalované byla právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu (prokázáno předžalobní výzvou, poštovním archem). 4. Žalovaná v řízení netvrdila, že by na svůj dluh žalobkyni či původnímu věřiteli cokoli uhradila. 5. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a má za to, že plně prokazují výše popsaný skutkový stav, když ostatně ani žalovaná tvrzení žalobkyně a předložené důkazy nijak nezpochybnila. Závěr o skutkovém stavu je shodný s výše uvedenými skutkovými zjištěními. 6. Po právní stránce posuzoval soud uplatněný nárok dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně ([příjmení]) byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaná byla povinna vyčerpaný úvěr vrátit, dále byla povinna zaplatit sjednaný úrok z úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Žalobkyně se proto právem domáhá po žalované uhrazení dluhu. Žalobkyni přiznaná částka sestává z částky 23 879,81 Kč na jistině dluhu, poplatků v celkové výši 1 484 Kč, částky 1 105,11 Kč na kapitalizovaném dlužném smluvním úroku a dále ze smluvního úroku ve výši 23,99 % p. a. z částky 23 879,81 Kč od 15. 12. 2021 do zaplacení a dále ze zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 23 879,81 Kč od 15. 12. 2021 do zaplacení. 7. Po zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 721 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 269 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 25 363,81 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za podanou žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce. Odměnu a náhrady advokáta soud omezil v souladu s usnesením Ústavního soudu ČR ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. III. ÚS 935/15, neboť mu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně v zastoupení zástupce podává opakovaně obdobné návrhy na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.