14 C 10/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 6

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 675 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 57,85 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. 1. Žalobkyně se elektronicky podanou žalobou dne 127.10.2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazení televizních poplatků. V žalobě tvrdila, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, což učinil dne 1.9.2014. Žalovaný však nedostál své zákonné poplatkové povinnosti, neboť za období srpen 2020 až prosinnec 2020 nezaplatil televizní poplatek v souhrnné výši 675 Kč (135 Kč měsíčně), a nereagoval ani na písemnou předžalobní výzvu k plnění. Žalobkyně současně požádala o přiznání kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem, proti němuž není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), písemné zdůvodnění tohoto rozsudku je vyhotoveno v rozsahu dle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. 4. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, podle kterého žalovaný jako poplatník televizního poplatku neuhradil za období srpen 2020 až prosinec 2020 televizní poplatky v souhrnné výši 675 Kč, přičemž nereagoval ani na písemnou výzvu k plnění. 5. Po právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl v souladu s ust. § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 2 a § 8 odst. 6 a 8 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, a o změně některých zákonů, ve spojení s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., a procesně úspěšné žalobkyni přiznal jejich náhradu sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony á 100 Kč (předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby) dle ust. § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. celkem ve výši 600 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.