14 C 233/2017-219 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 750 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem byla dne 30. 4. 2015 ústně uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 750 000 Kč bankovním převodem. Žalovaná se zavázala tuto dlužnou částku žalobkyni vrátit. Žalobkyně výše uvedenou smlouvu vypověděla, opakovaně žalovanou vyzývala k zaplacení dlužné částky, a to jednak ústně a dále i písemně (mimo jiné výzvou k plnění ze dne 24. 4. 2017, ze dne 20. 5. 9. 5. 2017). Žalovaná žalobkyni dlužnou částku neuhradila. Žalobkyně se tedy po žalované domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím s náklady spojenými s uplatněním pohledávky. 2. K návrhu žalobkyně soud rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], proti kterému podala žalovaná dne [datum] včasný odpor s odůvodněním (ve znění doplnění ze dne [datum]), že existenci tvrzené pohledávky, respektive ústní smlouvy o zápůjčce, zcela popírá a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že částku ve výši 750 000 Kč skutečně obdržela na svůj bankovní účet, nejednalo se však o zápůjčku, nýbrž o zálohu na tzv. management fee, tj. za služby, které žalovaná poskytovala žalobkyni. Služby spočívaly v poskytnutí technického servisu v rámci projektu [anonymizováno] [příjmení]. [příjmení], a to na žádost žalobkyně. Konkrétně žalobkyně, jako mateřská společnost společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně] požádala žalovanou, aby zajistila technický servis pro výše uvedený projekt s příslibem, že náklady na technický servis žalobkyně uhradí. Důvodem této žádosti bylo, že finance na bankovním účtu společnosti [právnická osoba] byly blokovány pro budoucí opravu komunikací dle vydaného stavebního povolení a také v návaznosti na soudní řízení vedené společností [právnická osoba] se [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], kde byla předmětem sporu částka ve výši 12 000 000 Kč. Žalovaná tedy na výše uvedenou činnost zajistila externího dodavatele [jméno] [příjmení], [IČO], místem podnikání [adresa], [obec] – [část obce], se kterým žalovaná současně spolupracovala i na jiném projektu. [jméno] [příjmení] byl vyplácen pouze žalovanou, přestože vykonával práce na základě objednávky a dle požadavku žalobkyně. V této souvislosti žalovaná vystavila žalobkyni zálohový list. č. 2015, který žalobkyně přijala dne 6. 4. 2015, podepsala jej a opatřila svým razítkem. Žalobkyně tak zcela jistě minimálně tímto úkonem vyslovila souhlas s fakturací tzv. management fee. Zaplacená záloha byla následně započtena na odměnu, na kterou žalované vůči žalobkyni vznikl nárok. Nejednalo se tedy o ústní smlouvu o zápůjčce, která by měla být žalobkyni vrácena. Žalovaná rovněž zdůraznila, že žádná takto tvrzená pohledávka nebyla zohledněna ani ve smlouvě o převodu obchodního podílu, kterou byl podíl žalobkyně převeden na společníka [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], který je dnes jednatelem žalobkyně, za kupní cenu ve výši 1 EUR (přitom mimo jiné i neexistence jakýchkoliv pohledávek (nejen) za žalovanou byla důvodem nízké či spíše symbolické kupní ceny za převod obchodního podílu). O těchto skutečnostech žalovaná žalobkyni informovala dopisem jejího právního zástupce ze dne 16. 6. 2017. Žalovaná zdůraznila, že žalobkyně neprokázala ani nenabídla příslušné důkazy uzavření smlouvy o zápůjčce. 3. Žalobkyně reagovala na podaný odpor a jeho odůvodnění replikou ze dne 31. 10. 2017 ve znění doplnění ze dne 22.12.2017. Uvedla, že tvrzení žalované, že částka 750 000 Kč představovala management fee, je pouze účelové a představuje snahu vyhnout se vrácení této částky žalobkyni. Žalovaná pro žalobkyni ani společnost [právnická osoba] nikdy nezajišťovala tzv. management services. Veškeré tzv. management services pro projekty realizované společností [právnická osoba], žalobkyní, ale také žalovanou, včetně jakéhokoliv technického servisu, poskytovala žalované, žalobkyni i společnosti [právnická osoba], [právnická osoba] s.r.o. v likvidaci, [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ [právnická osoba] v [anonymizováno]“), jakožto společnost, která k tomuto účelu jako jediná disponovala potřebným zázemím. Je nelogické, aby žalobkyně žádala o poskytnutí jakýchkoliv management services, včetně technického servisu, od žalované, která si k tomuto účelu měla najímat externí dodavatele, když by se žalobkyně mohla přímo obrátit na [právnická osoba] s.r.o. v likvidaci, která v dané době měla k tomuto účelu veškeré předpoklady. Přehled faktur, který žalovaná poskytla k důkazu svých tvrzení, sice obsahuje seznam plateb žalované dodavateli [jméno] [příjmení], ale neprokazuje žádnou spojitost, mezi žalobkyní poskytnutou částkou ve výši 750 000 Kč a platbami žalované ve vztahu k [jméno] [příjmení]. K argumentu žalované, že žádná obdobná pohledávka (tj. ze smlouvy o zápůjčce) nebyla zohledněna ani ve smlouvě o převodu obchodního podílu, která byla uzavřena mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [příjmení], [anonymizováno] [anonymizována tři slova] království, registrační číslo: [číslo] a [právnická osoba] [anonymizováno], [číslo] [jméno], [anonymizováno] [anonymizována tři slova] patro, [ulice] [anonymizováno], registrační číslo: [číslo], jednatelem žalobkyně, žalobkyně uvádí, že uvedená smlouva nemá nic společného se závazkem žalované vůči žalobkyni, jakožto subjektů zcela odlišných od stran výše uvedené smlouvy o převodu podílu. Žalobkyně, jakožto právnická osoba, se v žádném dokumentu nezavázala dluh žalované, ve výši 750.000 Kč, který vznikl z titulu smlouvy o zápůjčce, nevymáhat. K zálohovému listu. č. 2015 žalobkyně uvedla, že existence uvedeného dokumentu jí není známa, tudíž má pochybnosti o jeho pravosti. Na Zálohovém listu se sice nachází razítko žalobkyně, ale není zde uvedeno, kdo takový Zálohový list za žalobkyni převzal a tento dokument neobsahuje ani čitelný podpis. Žalobkyně tedy zcela popírá tvrzení žalované, že by opatřením razítka a jakýmsi nečitelným podpisem měla vyslovit souhlas s fakturací tvrzeného management fee. Na výpisu z účtu žalobkyně ze dne 30. 4. 2015, který je součástí spisu, byl paní [jméno] [příjmení], účetní, navíc ručně dopsán vypočtený úrok ze zapůjčené částky ke dni 31. 12. 2016, tudíž je zřejmé, že se nemohlo jednat o žádný management fee, ale naopak o zápůjčku. Žalobkyně má za to, že i pokud by se nepodařilo prokázat existenci ústní smlouvy o zápůjčce, tedy právního titulu, na základě kterého by byla převedena předmětná částka na účet žalované, jednalo by se ze strany žalované o bezdůvodné obohacení. 4. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým žalobě vyhověl. K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], shora uvedený rozsudek zrušil a vrátil jej nadepsanému soudu k dalšímu řízení. Podle odvolacího soudu není rozhodnutí nadepsaného soudu založeno na dostatečně objasněném skutkovém stavu věci a řízení je navíc zatíženo vadou, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí nadepsaného soudu, když za situace, kdy nadepsaný soud neměl za prokázanou skutkovou verzi žalobkyně o důvodu poukázání uvedených finančních prostředků žalované (existenci smlouvy o zápůjčce), bylo na žalované tvrdit a prokázat existenci právního důvodu, který jí umožňuje si získané prostředky ponechat, a pouze v případě, že by v posuzované věci nebyl spolehlivě zjištěn právní důvod platby žalobkyně na účet žalované, byl by namístě závěr o naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu. Nadepsaný soud se v napadeném rozhodnutí omezil na konstatování jednotlivých v řízení provedených důkazů, aniž by je jakkoliv hodnotil, s výjimkou výpovědi svědků [příjmení] [jméno] a Ing. [jméno] [příjmení]; při svém závěru o neunesení důkazního břemene žalovanou se nijak nevypořádal s listinnými důkazy předloženými žalovanou k prokázání hospodářského účelu transakce. Dále jsou podle odvolacího soudu zcela nedostatečná tvrzení žalované, že uvedenou částku obdržela jako zálohu na tzv. management fee za služby spočívající v poskytnutí technického servisu v rámci projektu P. [příjmení]. [příjmení], které poskytovala žalobkyni na její žádost a s jejím souhlasem, prostřednictvím externího dodavatele [jméno] [příjmení], a že částka byla následně započtena na odměnu, na kterou žalované vůči žalobkyni vznikl nárok, za situace, kdy žalobkyně poskytnutí předmětné částky žalované jako zálohy na tzv. managemet fee zcela popírala. Proto bylo namístě, aby nadepsaný soud žalovanou (jako stranu zatíženou důkazním břemenem) poučil dle § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit tvrzení v tom směru, že musí právní vztah, na jehož základě (jak tvrdí) obdržela (resp. si ponechala) předmětnou částku od žalobkyně, blíže upřes