14 C 6/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 6

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě vedeném pod [číslo]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení (žalovaná na základě výzvy soudu) souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne 18. 5. 2017 smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny č. SoSEE/727815. Její součástí byly rovněž obchodní podmínky žalobkyně, na které smlouva přímo odkazovala. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektrickou energii do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná hradit žalobkyni měsíční zálohy a dále zbývající vyúčtovanou cenu dodávky energie za příslušné zúčtovací období poté, co bude žalobkyní v souladu s obchodními podmínkami a příslušnými právními předpisy vyfakturována. Žalobkyně byla za předpokladu dodržení obchodních podmínek oprávněna jednostranně stanovit cenu za dodávky energie a rovněž prostřednictvím platebního kalendáře upravit výši a četnost záloh. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách za období od 8. 2. 2020 do 28. 10. 2020 fakturou [číslo] vystavenou 30. 10. 2020 splatnou dne 16. 11. 2020 znějící na částku 3 347 Kč. Žalovaná z tohoto titulu přes upomínku ničeho neuhradila. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně žalobkyni uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované vedle dlužné částky rovněž podle § 1970 o. z. zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za dva úkony dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.