19 C 184/2021-61 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky 3 500 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem při řešení následků úrazů, které žalobkyně utrpěla při výkonu služby jako vojákyně [ulice] [anonymizováno] ve služebním poměru. Žalobkyně spatřuje nesprávný úřední postup v dlouholeté nečinnosti služebních orgánů ve vztahu k její osobě, pokud jde o včasné a správné zařazení do odpovídajícího stupně zdravotní způsobilosti pro výkon vojenské služby ve smyslu Vyhlášky č. 357/2016 Sb., o zdravotní způsobilosti k výkonu vojenské služby (dále jen„ Vyhláška“), a s tím související trvalé přetěžování organismu, které následně vyústilo v další služební úraz a s ním související trvalé zdravotní postižení. Žalobkyně má za to, že žalovaná svým jednáním porušila hned několik relevantních ustanovení zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Zákon o vojácích z povolání“), zejména ust. § 59 odst. 2, písm. a) ve spojení s ust. § 94 téhož zákona, dle něhož stát prostřednictvím žalované zabezpečuje po celou dobu služebního poměru vojáka výkon zdravotní služby, a dále dle ust. § 98 téhož zákona, dle něhož jsou služební orgány povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví vojáka při výkonu služby a přijímat ze své iniciativy opatření k omezení takových rizik. Důsledkem porušení těchto povinností [anonymizováno] potažmo žalovaná odpovídá za škodu způsobenou vojákovi při výkonu vojenské služby ve smyslu ust. § 112 a násl. Zákona o vojácích z povolání. Dle žalobkyně se v případě služebního poměru jedná o vztah veřejnoprávní, který vzniká mocenským aktem služebního funkcionáře a odlišuje se tak zcela od soukromoprávní povahy poměru zaměstnaneckého, v důsledku čehož není možné na něj hledět jako na obdobu pracovněprávního poměru. Povinnost poskytovat vojákům z povolání adekvátní zdravotní péči je jednou z povinností žalované, což je navázáno také na nemožnost vlastní volby poskytovatele zdravotních služeb. Nejedná se tedy o klasický vztah pacienta a lékaře, potažmo zdravotnického zařízení. Následné zařazení do příslušné kategorie odpovídající zdravotnímu stavu vojáka tedy nenavrhuje sám voják podle toho,„ jak se cítí“, ale jedná se o rozhodnutí, které vydává vojenský poskytovatel zdravotních služeb. Z těchto důvodů je nutné vycházet z předpisů upravujících pracovní poměr a a nikoli z obecné úpravy poskytování zdravotních služeb. Žalobkyně má za to, že žalovaná odpovídá v důsledku porušení svých povinností, uvedených výše a vážících se ke služebnímu poměru vojáka, také za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Žalobkyně uvedla podrobný popis služebních úrazů a následný vývoj událostí, které dle jejího vyjádření zapříčinily předmětné pochybení ze strany služebních orgánů vedoucích k postupné trvalé zdravotní indispozici, pro kterou žalobkyně požaduje náhradu nemajetkové újmy. Dne [datum] žalobkyně utrpěla úraz při pádu při plnění služebních povinností. Následkem pádu došlo ke zhmoždění pravého kolenního kloubu, úraz byl žalobkyni řádně prošetřen a následně posouzen jako služební úraz, v důsledku čehož byla žalobkyni přiznána náhrady škody za bolest ve výši 1 200 Kč. Dne [datum] si žalobkyně v rámci plnění programu preventivní rehabilitace způsobila úraz pravého hlezenního kloubu, přičemž tento úraz byl posouzen odpovědným pracovníkem jako služební, následkem čehož byla žalobkyni přiznána náhrada škody za bolest, za ztrátu na platu po dobu neschopnosti výkonu služby a účelně vynaložené náklady spojené s léčením ve výši 5 146 Kč. Dne [datum] se žalobkyně podrobila operaci pravého kolene (v souvislosti s utrpěným služebním úrazem) a následně byla žalobkyni přiznána náhrada škody za bolest, ztrátu na platu po dobu neschopnosti výkonu služby a účelně vynaložené náklady spojené s léčením ve výši 18 395 Kč. Žalobkyně se následně v souvislosti s prodělanými služebními úrazy podrobila další operaci dne [datum], v důsledku které byla neschopná k výkonu vojenské služby, za což jí bylo přiznána náhrada škody za bolest, za ztrátu na platu po dobu své neschopnosti výkonu služby a účelně vynaložené náklady spojené s léčením v celkové výši 51 740 Kč. Žalobkyně poté utrpěla další služební úraz dne [datum] při výcviku střeleb na posádkovém cvičišti, následkem čehož jí byla přiznána náhrada škody za bolest a účelně vynaložené náklady spojené s léčením ve výši 25 450 Kč. Žalobkyně má za to, že v důsledku porušení povinnosti, vyplývající z ust. § 98 odst. 4 písm. e) Zákona o vojácích z povolání a ve smyslu Vyhlášky, kdy ji měla být navržena změna zdravotní klasifikace po prodělaném operačním zákroku ze dne [datum] a kdy ji nebyly předány všechny relevantní informace o jejím zdravotním stavu, došlo ke zhoršování zdravotního stavu pravé nohy, současně docházelo k přetěžování levé končetiny (což vyústilo v následný služební úraz dne [datum], kdy došlo k opakovanému podvrtnutí pravého kolenního kloubu). Dle žalobkyně jí byla navržena změna zdravotní klasifikace až v listopadu 2019, tj. v době, kdy její zdravotní stav neodpovídal schopnosti činné služby v souvislosti se služebními úrazy, trvalého zhoršování zdravotního stavu a přetěžování levé nohy neustálou léčbou pravé nohy a chronickou nestabilitou nyní již obou dolních končetin. Žalobkyně má za to, že měla být již od roku 2014 zdravotně klasifikována na úroveň C, neboť úrovni A její zdravotní stav v dané době již nemohl odpovídat. Toto mělo být dle žalobkyně konstatováno během pravidelných pracovně- lékařských kontrol, kterých se žalobkyně každoročně účastnila a kdy také každoročně absolvovala pravidelné přezkoušení fyzické a profesní způsobilosti, čehož, jak žalobkyně uvádí, byla schopná pouze pod vlivem silných analgetik. Dne [datum] bylo rozhodnutím Přezkumné komise u [ulice] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [anonymizováno]“) rozhodnuto o tom, že je žalobkyně nadále schopna výkonu vojenské služby s omezením v kategorii zdravotní klasifikace C/36 (výkon vojenské služby se stanovením úlev pro zamezení většího zatížení velkých kloubů). Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala odvolání s odkazem na obsah revizního posudku [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [adresa] ze dne [datum], kde soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] označil jako rozhodující zdravotní stav žalobkyně ke dni [datum], kdy mělo dojít vlivem zhoršení zdravotního stavu žalobkyně nejen k posouzení středně těžkých trvalých následků s nevratnými změnami, ale také ke změně zdravotní klasifikace. Původní rozhodnutí bylo [ulice] přezkumnou komisí zrušeno a vráceno zpět k dalšímu projednání. V předmětném rozhodnutí je konstatováno, že žalobkyně trpí v důsledku služebních úrazů a operačních zákrok oboustrannou gonartrozou II. stupně s bolestivými projevy, na základě čehož toto závažné zdravotní omezení vyžaduje trvalé úlevy při výkonu vojenské služby. Žalobkyně se opakovaně domáhala řádného poskytování zdravotních služeb ze strany vojenského poskytovatele, stěžovala si na svůj zdravotní stav, nicméně k vyřízení její žádosti došlo až sdělením [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] žalované (dále jen„ [anonymizováno]“) ze dne [datum] poté, co žalobkyně podala podnět k [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Dle žalobkyně lze z reakce [anonymizováno] vyvodit závěr, že žaloba je v předmětu důvodná a že je v případě žalobkyně potřeba provést detailnější prošetření měkkých tkání, což si žalobkyně poté nechala provést v civilní nemocnici, na základě kterého se dle vyjádření žalobkyně rozsah poškození jednoznačně projevil. Žalobkyně se za účelem objektivního vyhodnocení jejího zdravotního stavu podrobila několika lékařským vyšetřením a následné operaci dne [datum] v [obec], kde jí byl proveden zákrok TEP pravého kolene. Žalobkyně uvedla, že z lékařských zpráv o vyšetření [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze dne [datum] je zřejmý rozsah jejích závažných zdravotních potíží. Tyto byly žalované známy, jelikož byly léčeny vojenským poskytovatelem zdravotních služeb. Žalobkyně má za to, že kdyby služební orgán [ulice] [anonymizováno] (tj. vojenský poskytovatel zdravotních služeb žalované, kterým je v tomto případě komise lékařů ortopedie [anonymizováno] [část obce]) splnil svou povinnost vyplývající z ust. § 98 odst. 4 písm. e) Zákona o vojácích z povolání včas, tedy došlo-li by ke změně zdravotní kvalifikace žalobkyně po služebních úrazech v letech 2009 a 2011, neutrpěla by další služební úraz dne [datum] a její zdravotní stav by neodpovídal současnému středně těžkému zdravotnímu postižení obou kolenních kloubů, omezující schopnost vykonávat činnou vojenskou službu bez trvalých úlev, což se projevuje nejen v pracovní, ale i osobní rovině žalobkyně. 2. Žalovaná žalobu neuznává co do důvodu, ani co do výše a navrhuje žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaná má za to, že žalobkyně nesprávně rozšiř