19 C 282/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Chomutově dne 7. 4. 2022 domáhala po žalované straně zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím, specifikovaným ve výroku ad I. tohoto rozsudku, z titulu nároku na zaplacení smluvní pokuty v důsledku porušení podmínek smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, kterou žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] Okresní soud v Chomutově následně usnesením ze dne 21. 6. 2022, č. j. 22 C 80/2022-16 postoupil pro jím vyslovenou místní nepříslušnost předmětnou věc zdejšímu soudu. Žalovaný se k věci samé k výzvě soudu nevyjádřil, nárok žalobkyně nijak nesporoval. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud ve věci rozhodl rozsudkem, který byl vyhlášen dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.) je písemné zdůvodnění tohoto rozsudku vyhotoveno v rozsahu dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] dne [datum], na základě které předala žalobkyně žalovanému technické zařízení, které mělo být vráceno žalobkyni po skončení smlouvy pod sankcí smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Žalovaný přes výzvy zařízení nevrátil a smluvní pokutu nezaplatil. Vztah mezi účastníky posoudil soud po právní stránce tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v níž si strany sjednaly povinnost zaplatit smluvní pokutu pro případ nevrácení zapůjčeného zařízení ve sjednané lhůtě. Žalovaný smluvní povinnost nesplnil, je proto povinen sjednanou smluvní pokutu ve smyslu § 2048 o. z. žalobkyni uhradit. Pokud žalovaný svou povinnost nesplnil, ocitl se v prodlení a je proto povinen zaplatit i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z., jehož výše odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (předžalobní výzva, převzetí zastoupení, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.