20 C 162/2021-52 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 29. 6. 2021 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 148 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní úvěrovou smlouvu (dále jen smlouva). Jedná se o bezúčelový spotřebitelský úvěr. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 99 Kč. Částka ve výši 3 000 Kč byla zaslána dne 5. 4. 2018 na číslo účtu uvedené v úvěrové smlouvě [bankovní účet]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky, žalobkyní byl informován o výši dluhu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný ničeho neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k soudnímu jednání, konanému dne 24. 2. 2022, se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas obeslán. K jednání se nedostala též žalobkyně, avšak ta byla řádně omluvena. Soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012Sb., o.z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ustanovení § 2395 z.č. 89/2012 Sb., o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2397 z.č. 89/2012 Sb., o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 1970 z.č. 89/2012 Sb., o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva dne 5. 4. 2018. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 3 000 Kč, která byla zaslána dne 5. 4. 2018 na číslo účtu uvedené v úvěrové smlouvě [bankovní účet]. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, proto byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný byl následně vyzván k úhradě celého dluhu, a to ve výši 3 148 Kč. Žalovaný však do dnešního dne ničeho z dlužné částky nezaplatil. Na základě výše uvedeného soud shledal žalobu v plném rozsahu po právu a rozhodl jak je ve výroku sub I. uvedeno. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení ten účastník, který měl ve věci plný úspěch. V daném případě byla ve věci úspěšná žalobkyně, proto má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících z odměny za 3 úkony právní služby (jeden úkon právní služby po 200 Kč), ze 3x režijních paušálů po 100 Kč podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti číslo 177/1996 Sb., s připočtením 21 % DPH a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Náklady řízení tak celkem činí 1 489 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.