20 C 231/2019-98 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne 23. 8. 2019 žalobu, kterou se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 151 378 Kč s příslušenstvím (po částečném zpětvzetí žaloby částku ve výši 67 769 Kč). Uvedla, že částku požaduje z titulu dlužného nájemného spojeného s nájmem bytu ev. [číslo] o velikosti [anonymizováno], umístěného na adrese [adresa žalovaného a žalované] (dále jen„ byt“), k němuž mají žalovaní uzavřenu nájemní smlouvu ze dne 21. 5. 2003 (dále jen„ nájemní smlouva“), a to za měsíce červenec 2018 – červenec 2019. Pravidelné měsíční platby nájemného a služeb byly stanoveny nájemní smlouvou ve spojení s evidenčním listem [číslo] ve výši 12 158 Kč (5 213 Kč pouze nájemné) za měsíc a byly splatné vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce. Na svůj dluh žalovaní ničeho neuhradili, ač je žalobkyně opakovaně vyzvala. 2. 2. žalovaný se k podané žalobě vyjádřil prostřednictvím ustanovené opatrovnice a uvedl, že v předmětném období byt neužíval, jelikož pobýval v Psychiatrické nemocnici [část obce]. Z žaloby není patrné, že by žalobkyně doručila 2. žalovanému evidenci předpisu plateb a vyúčtování služeb za žalované období. 3. 1. žalovaná se k podané žalobě vyjádřila prostřednictvím své opatrovnice a uvedla, že s ohledem na její příjmy není možné, aby žalovanou částku uhradila. 4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 26. 3. 2020, č. j. 20 C 231/2019-15, byla 2. žalovanému ustanovena opatrovnice, jelikož opatrovník ustanovený 2. žalovanému je v projednávané věci žalobcem a jeho zájmy jsou v tomto řízení v rozporu se zájmy 2. žalovaného. 5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 10. 2020, č. j. 20 C 231/2019-50, bylo řízení co do částky 83 609 Kč s příslušenstvím částečně zastaveno, jelikož žalobkyně vzala žalobu v této části zpět, přičemž tato odpovídá částce za služby, a nadále se domáhá zaplacení pouze dlužného nájemného za dané období. 6. Soud zjistil tyto skutečnosti: 7. Z kopie částečného výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že nemovitosti [číslo] (byt), umístěného v budově [část obce], [adresa], byt. dům, [list vlastnictví], umístěného na parcele [číslo], [list vlastnictví], zapsaného na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], [stát. instituce], [stát. instituce], je vlastníkem [územní celek] a její správa je svěřena žalobkyni. 8. Z kopie Smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne 21. 5. 2003 mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci soud zjistil, že se žalovaní stali společnými oprávněnými úplatnými uživateli bytu. Podle čl. VII byli nájemci povinni byt řádně užívat k bydlení a řádně požívat plnění služeb, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu. Podle čl. VIII nájemní smlouvy se nájemci zavázali platit nájemné a zálohové úhrady za cenu služeb poskytovaných s nájmem bytu v měsíční výši, jaká je uvedená v evidenčním listu nebo jeho změně; nájemné a zálohy za služby spojené s nájmem bytu byly splatné měsíčně, a to nejpozději do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, za který se platí nájemné. 9. Z kopie Evidenčního listu [číslo] soud zjistil, že odpovědnou osobou, které mají být zasílány zprávy je 1. žalovaná, nájemné za byt činí 5 072 Kč a za zařizovací předměty činí 141 Kč, celkem 5 213 Kč. 10. Z kopie druhé upomínky s dodejkou podepsanou 1. žalovanou s datem 12. 7. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného nájemného mimo jiné za žalované období a 1. žalovaná tuto převzala. 11. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil. 12. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: 13. Žalobkyně a žalovaní uzavřeli nájemní smlouvu, na základě které se žalovaní zavázali hradit měsíčně nájemné za užívání bytu, přičemž samotné nájemné činilo částku 5 213 Kč. Žalovaní za žalované období na dlužném nájemném neuhradili ničeho. 14. Podle § 2251 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně. 15. Podle § 746 odst. 1 o. z., mají-li manželé k domu nebo bytu společné nájemní právo, jsou zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. 16. V řízení bylo nájemní smlouvou prokázáno, že mezi účastníky řízení vznikl nájemní vztah a žalovaným jako manželům právo společného nájmu bytu. Nájem bytu podle nájemní smlouvy trval i v předmětném žalovaném období. Žalovaní proto byli nadále povinni platit žalobkyni jako pronajímateli nájemné v dohodnuté výši a ve sjednané době, aniž by tato povinnost byla vázána na zasílání upomínek. 17. K námitce 2. žalovaného učiněné prostřednictvím ustanovené opatrovnice, že v předmětném období byt neužíval, soud uvádí, že tato skutečnost nemá žádný význam pro rozhodnutí ve věci. Povinnost platit nájemné stíhá společné nájemce bez ohledu na to, zda některý z nich byt fakticky užívá či nikoli, je spojená pouze s přenecháním bytu pronajímatelem k užívání nájemcům. 18. Nájemné bylo podle nájemní smlouvy splatné vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, ode dne následujících se žalovaní ocitali ohledně konkrétní měsíční platby v prodlení s úhradou peněžitého závazku, jsou proto povinni zaplatit na dlužném nájemném úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády podle § 1970 věta první a druhé o. z., a plynoucí z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 19. Výrokem II. rozhodl zdejší soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., když řízení bylo zhruba z poloviny žalované částky po částečném zpětvzetí žaloby ze strany žalobkyně částečně zastaveno, aniž by žalovaní tento postup žalobkyně jakkoli zavinili. Lze tak uzavřít, že žalobkyně měla pouze částečný úspěch ve věci, a proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.