27 C 81/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení shora uvedené částky, jíž se domáhal po žalované s odůvodněním, že původní věřitel s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o půjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala v předmětné smlouvy poskytnuté peněžní prostředky, spolu s poplatkem ve výši 10 032 Kč, vrátit v 60 týdenních splátkách po částce 368 Kč, což neučinila a poslední splátku uhradila dne [datum]. Ke dni podání žaloby dluží částku 9 684 Kč neuhrazené jistiny, dále částku 2 298,94 Kč na poplatcích, dále částku 9 362,59 Kč na úrocích, dále částku 4 341,73 na úrocích z prodlení. 2. Soud ve věci rozhodnul dne [datum] usnesením, jímž uložil žalované, aby se ve lhůtě 30 dní vyjádřila ve věci samé, aby uvedla, zda nárok uplatněný v žalobě uznává či neuznává a v případě, že jej neuznává, aby vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svou obranu a označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud zároveň žalovanou poučil o tom, že v případě, že se ve shora uvedené lhůtě nevyjádří, aby v této lhůtě nesdělí jaký vážný důvod jí ve vyjádření brání, nastane fikce uznání nároku uplatňovaného žalobou, podle níž soud může rozhodnout rozsudkem pro uznání. 3. Usnesení bylo žalované doručeno dle ustanovení § 114b odst. 4, věta prvá, o. s. ř. dne [datum] a ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila a ani nesdělila jaký vážný důvod jí ve vyjádření brání. 4. Podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a), nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svou obranu a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír a ve věcech uvedených v § 120 odst. 2. Podle odstavce 5 cit. ustanovení platí, jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. 5. Podle ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6). Podle odstavce čtvrtého platí, že jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. 6. Vzhledem k tomu, že se žalovaná v uvedené lhůtě 30 dní nevyjádřila a ani nesdělila jaký vážný důvod jí ve vyjádření brání, nastala fikce uznání nároku, podle níž soud rozhodnul rozsudkem pro uznání, aniž by byl povinen nařídit jednání. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s.ř., neboť plně úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení. Jejich výše se skládá z odměny advokáta ve výši 300 Kč za úkon právní služby dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., dále z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 856 Kč a z DPH. Celková výše tak činí 2 308 Kč.