33 C 128/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou zdejšímu soudu dne 23. 5. 2022 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 9 028 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaný v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ Zákon“), provozoval motorové vozidlo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, přičemž žalobkyně se domáhá po žalovaném placení příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla bez pojištění, když žalobkyně zjistila, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“), je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobkyně obdržela od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla. Žalobkyně na základě zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněna je považovat za správné. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel vozidla, neměl v obdobích od 21. 9. 2019 do 29. 9. 2019 (dále jen„ období 1“) a od 7. 1. 2021 do 5. 4. 2021 (dále jen„ období 2“) k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tak povinen podle § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno v souhrnu 98 dní a žalovaný tímto jednáním porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. 2. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ust. § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla (v tomto případě je výše denní sazby rovna částce 86 Kč, dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Zároveň je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna uhradit též náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každé dílčí období (ust. § 4 odst. 4 Zákona ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně zaslala žalovanému v souladu s ust. § 4 odst. 6 Zákona výzvy k úhradě příspěvku, a to dne 27. 2. 2020 (pro období 1) a dne 27. 5. 2021 (pro období 2). Splatnost příspěvku nastala pro jednotlivá období: dne 12. 4. 2020 (pro období 1) a dne 10. 8. 2021 (pro období 2). Žalovaný neuhradil dlužnou částku v souhrnné výši 9 028 Kč ani na základě předžalobních výzev žalobkyně. 3. Soud postupoval dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila svůj souhlas již v rámci podané žaloby. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce jeho souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 4. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný byl vlastníkem vozidla [registrační značka] (nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg) v době od 21. 9. 2019 do 29. 9. 2019 a od 7. 1. 2021 do 5. 4. 2021, v uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvami ze dnů 27. 2. 2020 a dne 27. 5. 2021 a ač byl o zaplacení upomínán dopisy ze dnů 18. 6. 2020, 30. 7. 2020, 2. 9. 2021 a 30. 9. 2021 Náklady na vymáhání činí v souhrnu 600 Kč, k jejich zaplacení byl žalovaný vyzván dopisy ze dnů 27. 2. 2020 a dne 27. 5. 2021. 5. Žalovaný je tak povinen uhradit příspěvek vlastníka/provozovatele motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to dle § 4 Zákona, a dále zákonné úroky z prodlení ve smyslu § 1970 NOZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný netvrdil, ani neprokazoval, že by dlužnou částku uhradil, proto soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 028 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet její právní zástupkyně.