33 C 20/2022-45 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení žalované částky včetně příslušenství. K důvodům žaloby uvedla, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 16. 5. 2021 smlouvu o kontokorentním úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované prostředky ve výši 20 000 Kč. Úrok byl sjednán v sazbě 16,9% p.a. Žalovaná se zavázala mimo jiné k podmínce výše obratu na účtu ve výši alespoň 150 % smluveného limitu kontokorentu v období třech po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Pro nedodržení uvedeného ustanovení (čl. V odst. 5 smlouvy o úvěru) prohlásila žalobkyně dne 3. 12. 2019 úvěr za splatný. Vyčerpanou část úvěru včetně příslušenství převedla žalobkyně ne evidenční úvěrový účet se sazbou 14,7 % ročně. Žalovaná porušila sjednané podmínky, když uvedené splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná částka pak představuje jistinu ve výši 18 990,56 Kč, řádný úrok ve výši 1 474,50 Kč a poplatky ve výši 1 354 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy kontokorentním o úvěru ze dne 16. 5. 2018 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované kontokorentní úvěr do limitu ve výši 20 000 Kč s úrokovou sazbou 16,9 % ročně, dle čl. V. odst. 4 je klient v případě prodlení povinen platit úroky z prodlení ve výši roční úrokové sazby podle Smlouvy zvýšené o 10 procentních bodů. Z výpisu z účtu za květen 2018 a listopad 2019 soud zjistil, že byl úvěr ve výši 20 000 Kč žalovanou čerpán. Ze stavu úvěru v minulosti a přehledu úroků soud zjistil, že k datu 13. 9. 2021 činila nesplacená část jistiny 18 990,56 Kč, řádný úrok 1 474,50 Kč a poplatky 1 354 Kč. Z výzvy ze dne 24. 8. 2021 a z kopie obálky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a tato výzva byla žalované doručena dne 27. 8. 2021. 5. Výše uvedené listiny považoval soud za věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a žádná taková skutečnost nebyla účastníky tvrzena. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé z listin, z kterých soud při svém rozhodování vycházel. 6. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdy se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Co se týče úroků z prodlení, tyto soud žalobkyni přiznal dle § 1802 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, neboť byla podána důvodně. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, má proto proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Ty tvoří částka 873Kč za zaplacený soudní poplatek a paušální náhrada za dva úkony po 300 Kč, celkem 1 473 Kč. 8. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1, věta 1. o.s.ř.