33 C 23/2022-41 — Obvodní soud pro Prahu 6

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvu o [příjmení] půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), v níž se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal, že tento úvěr splatí v pravidelných měsíčních splátkách, spolu se smluvním úrokem ve výši 18,90 % p.a. a s dalšími poplatky dle této smlouvy a Ceníku, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. [příjmení] svoji povinnost splnila. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti a byl s úhradou dluhu v prodlení, na základě [anonymizováno] podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba] přistoupila [příjmení] dne 29. 6. 2020 k zesplatnění dluhu. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 16 178,16 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 640,40 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 738,01 Kč a z dlužných poplatků ve výši 500,00 Kč. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 30. 7. 2020 mezi [právnická osoba] a.s. a společností [právnická osoba] (dále jen„ Banka"), [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo], zapsaná v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze pod sp. zn.: B 2051. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: [příjmení] uzavřela s žalovaným smlouvu o [anonymizováno] půjčce [číslo] poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný dle Smlouvy zavázal platit úrok ve výši 18,9 % ročně. Dále bylo dohodnuto, že žalovaný bude splácet úvěr 60 anuitními splátkami, přičemž měsíční anuitní splátky budou činit 1295 Kč (Návrh na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo]; Akceptace návrhu Smlouvy o [příjmení] půjčce ze dne 1. 12. 2015). Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, kdy podle čl. XII odst. 1 písm. a) Smlouvy se jedná o tzv.„ závažnou skutečnost“, opravňující banku prohlásit dosud nesplacené částky úvěru včetně úroků za splatné (viz čl. XIII. odst. 1 písm. b) Smlouvy). Písemným oznámením banky ze dne 29. 6. 2020 bylo žalovanému sděleno, že [příjmení] prohlásila již vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech finančních závazků za okamžitě splatné (Prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazené dluhu). Ke dni zesplatnění úvěru, činila dlužná jistina 16 178 a dlužné poplatky 500 Kč. Žalobkyně se stala vlastníkem uvedené pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a [příjmení] jako původním věřitelem, a tuto skutečnost oznámila žalovanému dopisem ze dne 26. 8. 2020 ([anonymizováno] smlouva o postoupení pohledávek č. [rok]; Smlouva o postoupení pohledávek; Vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 26. 8. 2020). Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně (Předžalobní výzva k úhradě ze dne 26. 8.2020). Shora uvedené důkazy posoudil soud jako věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a žádná taková skutečnost nebyla účastníky tvrzena. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost některé z listin, z kterých soud při svém rozhodování vycházel. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav věci tak, že žalovaný uzavřel s [příjmení] smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ o. z.“). Žalovaný se dostal se do prodlení se splácením úvěru a nesplnil povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky. [příjmení] prohlásila v souladu se smluvními podmínkami již vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech finančních závazků za okamžitě splatné ke dni 29. 6. 2020. Uvedená pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Žalovaný tak je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 056,57 Kč, představující dlužnou jistinu ve výši 16 178 Kč a dlužné poplatky ve výši 500 Kč ke dni 29. 6. 2020, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 640,40 Kč za dobu od 30. 6 2020 do 15. 7. 2020, a kapitalizovaný úroku z prodlení ve výši 738,01 Kč za dobu od 30. 6 2020 do 15. 7. 2020. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení v projednávaném případě činí dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10 % ročně. Žalovaný tak je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10 % ročně od 16. 7. 2020 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku, a to podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 350,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 678,16 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 780 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 780 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 240 Kč ve výši 1 310,40 Kč.