33 C 238/2021-31 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Podáním, doručeným soudu dne 23. 6. 2021 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), se žalobkyně domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 146 Kč s příslušenstvím, a to se zdůvodněním, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Zákon“). Nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobkyně z ust. § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je podle ust. § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobkyní žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 14. 10. 2020. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu upraveného ust. § 15 odst. 1, 2 a 3 Zákona. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 27. 6. 2020 do dne 14. 7. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 18 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak podle § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Podle ust. § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň podle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že„ osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek“. Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 28. 12. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný na tuto výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, byla mu dne 14. 4. 2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky. Žalovaný však ani poté nereagoval a ničeho žalobkyni nezaplatil. Žalovaná částka sestává z částky 846 Kč (příspěvek, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou ve výši 47 Kč, která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se Zákonem) a z částky 300 Kč – poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 Zákona, a to podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. lze o skutkovém stavu věci učinit závěr, že k osobnímu automobilu, [registrační značka], [VIN kód], jehož provozovatelem je žalovaný, nebylo ode dne 27. 6. 2020 do dne 14. 7. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. v platném znění. Žalovaný tak porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo a dluží žalobkyni žalovanou částku sestávající z příspěvku ve výši 846 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Dlužné částky žalovaný neuhradil ani po předžalobní výzvě k plnění. 5. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu soud důvodné žalobě vyhověl, neboť nárok žalobkyně je odůvodněn ust. § 1 odst. 2 a § 4 zák. č. 168/1999 Sb. v platném znění ve spojení s ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákon v platném znění a ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku, a to podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 146 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.