33 C 43/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou, došlou soudu dne 22. 4. 2022, se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení shora uvedené částky, jíž se domáhala po žalovaném s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 27. 9. 2018 uzavřena smlouva o poskytování služeb, v níž byly upraveny práva a povinnosti z následně uzavíraných smluv o výpůjčce jednotlivých knihovních jednotek. Žalovaný si vypůjčil v době od 19. 6. 2019 do 18. 9. 2019 knihu s názvem [příjmení] [anonymizována dvě slova], dále v době od 19. 6. 2019 do 18. 9. 2019 knihu s názvem [anonymizována dvě slova] a dále v době od 4. 7. 2019 do 3. 10. 2019 knihu s názvem [příjmení] [příjmení] [jméno], kdy hodnota každé knihy činila 370 Kč, přičemž do dne podání žaloby žalovaný knihy nevrátil. Z důvodu prodlení s vrácením knih vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu, tzv. zpozdné, nedotýkající se práva na náhradu škody, a to dle čl. 61 knihovního řádu žalobkyně. Sazba zpozdného je 5 Kč za každou vypůjčenou knihovní jednotku a provozní den, přičemž provozním dnem se rozumí den, ve kterém alespoň jedna knihovna knihovní sítě žalobkyně poskytuje službu absenčního půjčování a umožňuje vracet vypůjčené knihovní jednotky. Celková smluvní pokuta - zpozdné, ke dni podání žaloby činilo částku 3 375 Kč. V souladu se smluvními podmínkami za situace, kdy délka prodlení s vrácením všech knih činila více než rok, je tak žalovaný povinen uhradit žalobkyni cenu všech knih, zároveň žalovanému vznikla povinnost hradit zpozdné a pro prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu vznikla tomuto rovněž povinnost dle čl. 62 k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,5 % za každý započatý den prodlení. Dále žalobkyni vznikl nárok na úhradu poštovného v souvislosti s upomínkami v celkové výši 100 Kč. Žalovaný přes výzvy neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila svůj souhlas již v rámci podané žaloby. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce jeho souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 4. Na základě listin založených ve spise má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 27. 9. 2018 uzavřena smlouva o poskytování služeb, v níž byla upravena práva a povinnosti z následně uzavíraných smluv o výpůjčce jednotlivých knihovních jednotek. Žalovaný si vypůjčil v době od 19. 6. 2019 do 18. 9. 2019 knihu s názvem [příjmení] [anonymizována dvě slova], dále v době od 19. 6. 2019 do 18. 9. 2019 knihu s názvem [anonymizována dvě slova] a dále v době od 4. 7. 2019 do 3. 10. 2019 knihu s názvem [příjmení] [příjmení] [jméno], kdy hodnota každé knihy činila 370 Kč, v souhrnu tedy 1 110 Kč a celkové zpozdné ke dni podání žaloby pak činilo částku 3 375 Kč. V souladu se smluvními podmínkami za situace, kdy délka prodlení s vrácením obou knih činila více než rok, je žalovaný povinen uhradit žalobkyni rovněž smluvní pokutu – zpozdné ve výši 0,5 % denně z neuhrazené částky za každý započatý den prodlení dle čl. 62 knihovního řádu žalobkyně, a to až do dne podání žaloby. Dále žalobkyni vznikl nárok na úhradu poštovného v souvislosti s upomínkami v celkové výši 100 Kč. 5. Nárok žalobkyně soud posoudil dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení s § 1746 o. z., a dále podle § 2048 o. z., podle kterého ujednají-li si strany pro případ smluvených povinností smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 6. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, když žalovaný neprokazoval ani netvrdil, že by shora uvedenou dlužnou částku uhradil, soud posoudil žalobu jako důvodnou a této výrokem tohoto rozsudku vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.