4 C 110/2022-105 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou ze dne 4.4.2022 se žalobci domáhají určení vlastnictví k části nemovitosti. Žalobu odůvodnili tak, že žalobci jsou manželé, kteří jsou na základě kupní smlouvy ze dne 17.12.1981 a kupní smlouvy ze dne 30.11.1995 vlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], dále pozemků parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], obec Praha. Žalovaná má ve svém výlučném vlastnictví od 9.1.2019 na základě provedené dražby pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha. V roce 2019 adresovala žalovaná dopis žalobcům s názvem„ Písemná nabídka na rozšíření Vašeho pozemku“, která je dle svého obsahu výzvou k uzavření kupní smlouvy na část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha („ sporná část pozemku“), na které je plot zřízený právními předchůdci žalobců, a to minimálně od roku 1981. Teprve na základě této výzvy se žalobci dozvěděli, že užívají spornou část pozemku ve vlastnictví žalované. Následně tak žalobci nechali vyhotovit geometrický plán, na základě kterého zjistili, že sporná část pozemku užívaná žalobci má plochu 12 m2. Žalobci koupili nemovité věci od právních předchůdců ve faktickém stavu, který byl ohraničen stávajícím oplocením či obvodovými zdmi objektů, přičemž ani právním předchůdcům žalobců nebyl znám jakýkoli požadavek třetí strany na spornou část pozemku. Žalobci tvrdí, že až do dopisu žalované z roku 2019 nebyl žádnou třetí stranou vznesen jakýkoli požadavek nebo vnesena jakákoli pochybnost o výměře oploceného pozemku žalobců. Žalobci tak mají za to, že nabyli vlastnické právo ke sporné části pozemku, a to na základě mimořádného vydržení, jehož podmínky splnili, a to ke dni 1.1.2019, tedy 6 dnů před konáním dražby (7.1.2019), na základě které nabyla žalovaná vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha. 2. Žalovaná žalobní nárok neuznala ani zčásti a navrhla zamítnutí žaloby. Má za to, že vlastníkem sporné části pozemku je žalovaná, neboť žalobci tuto částku pozemku nevydrželi z důvodu absence jejich dobré víry, avšak i kdyby vydrželi, je třeba vzít v potaz způsob nabytí vlastnického právo k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, ze strany žalované. Žalovaná totiž nabyla uvedený pozemek ve veřejné dobrovolné dražbě, přičemž předmětem dražby byl pozemek parc. [číslo] o výměře 1851 m2 v k.ú. [část obce], obec Praha. V případě nabytí vlastnického práva na základě veřejné dražby jde o originární způsob nabytí vlastnického práva, kdy předchozí případné vydržení vlastnického práva ze strany žalobců, jak ho tvrdí v žalobě, je zcela nerozhodné. Žalovaná vydražila pozemek od právního předchůdce, kterému dle katastru nemovitostí svědčilo vlastnické právo v celé šíři, včetně sporné části pozemku. Žalovaná rovněž sporuje žalobní tvrzení o tom, že žalobci koupili pozemek již s oplocením. Pokud jde o žalobní tvrzení o tom, že připlocení sporné části pozemku k zahradě žalobců nikdo až do roku 2019 nerozporoval, považuje žalovaná za zavádějící, neboť právním předchůdcem žalované byl stát, od kterého nelze očekávat, že bude své vlastnické právo střežit stejně jako soukromý subjekt. [obec] víra žalobců je pak dle názoru žalovaná vyvrácena zejména stavem zapsaným v katastru nemovitostí, ze kterého je na první pohled zjevné, že žalobci neužívají svou část pozemku a dále tím, že se o probíhající veřejné dražbě mohli dozvědět tak, že dražební vyhlášky byly veřejně přístupné na draženém objektu a mohli tedy zjistit, že se jimi užívaná sporná část pozemku draží. 3. Žalobci ve své replice uvedli, že jak žalobci, tak žalovaná nabyli vlastnické právo originárním způsobem, co do právní síly jde tak o shodné nabývací tituly. Žalobci nerozporují vlastnictví žalované ohledně pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, rozporují pouze vlastnictví žalované v části 12 m2. Dle žalobců je nadto třeba přihlédnout k tomu, že výměra výše uvedeného pozemku je 1425 m2, tedy sporná část pozemku představuje méně než 1 %. Následným podáním pak žalobci změnili tvrzení v tom směru, že žalobci nabyli vlastnické právo ke sporné části pozemku na základě mimořádného vydržení časově až po konání veřejné dobrovolné dražby, kterou nabyla žalovaná vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha. Datum 7.1.2019 byl totiž den, kdy bylo vydáno dražebníkem písemné potvrzení o nabytí vlastnictví a je tak zřejmé, že usnesení o příklepu, jehož datum je rozhodné pro nabytí vlastnického práva, bylo vydáno dříve. Pokud pak bude prokázáno, že žalobci nabyli vlastnické právo ke sporné části pozemku na základě vydržení později než žalovaná nabyla pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, je procesní obrana žalované zcela irelevantní. 4. Žalovaná ve své duplice uvedla, že žalobci, i kdyby vlastnické právo ke sporné části pozemku vydrželi, což žalovaná sporuje, stalo by se tak ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31.12.2013, neboť není na žalobcích, aby si vybírali, dle jakého právního ustanovení vlastnické právo vydržel, a je tak zřejmé, že nemohli vydržet až po konání veřejné dražby, ale naopak před tím, konkrétně v roce 2005. Žalovaná nadále zpochybňuje dobrou víru na straně žalobců, neboť obvyklá opatrnost zahrnuje rovněž požadavek na kontrolu stavu zapsaného v katastru nemovitostí, neboť v současných podmínkách jde o úkon zcela banální trvající cca 30 vteřin. Pokud tak žalobci neučinili, nelze je chránit a zvýhodnit je oproti žalované. Nadto sporná část pozemku představuje 11 % pozemků ve vlastnictví žalobců a nejde tak o zanedbatelnou část, kterou si žalobci přisvojili. 5. Soud zjistil následující skutečnosti: 6. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 31.3.2022 soud zjistil, že žalobci jsou vlastníky pozemků parc. [číslo] (271 m2), [číslo] (192 m2), [číslo] (8 m2), [číslo] (107 m2) a [číslo] (394 m2) v k.ú. [část obce], obec Praha, a to na základě smlouvy o převodu nemovitosti [anonymizována dvě slova] [rok] a kupní smlouvy [anonymizováno] [číslo] [rok]. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 31.3.2022 soud zjistil, že žalovaná je vlastnicí pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, a to na základě potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby ze dne 7.1.2019. Právní účinky zápisu k okamžiku 9.1.2019. 8. Z notářského zápisu ze dne 17.12.1981 č. [spisová značka], [spisová značka], soud zjistil, že tímto notářským zápisem byla sepsána kupní smlouva mezi panem [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalobci jako kupujícími, kdy předmětem kupní smlouvy byl spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na rodinném domě [adresa] v k.ú. [část obce], obec Praha a spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha. 9. Z Kupní smlouvy ze dne 30.11.1995 uzavřené mezi panem [příjmení] [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalobci jako kupujícími soud zjistil, že žalobci touto smlouvou koupili spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na rodinném domě na adrese [ulice a číslo] a spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na pozemku parc. [číslo] o výměře 277 m2 a ½ zahrady parc. [číslo] o výměře 699 m2 a parc. [číslo] o výměře 11 m2. 10. Z protokolu o vytyčení hranice pozemku ze dne 16.10.2019 vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [anonymizováno] [příjmení] tohoto dne vytyčil hranice pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha a pozemku žalobců a dalších sousedních pozemků. Z této listiny je patrno, že hranice pozemku žalobců a sousedních pozemků vede v jedné linii, avšak existující plot je„ předsunut“ na pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha. 11. Z geometrického plánu pro rozdělení pozemku ze dne 5.10.2021 vyhotoveného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] o výměře 12 m2, která je připlocena k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha, ve vlastnictví žalobců, je geometrickým plánem nově označena jako parc. [číslo] přičemž Katastrální úřad pro hlavní město Prahu dne 8.10.2021 udělil souhlas s očíslováním parcel. 12. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], která žije v domě sousedícím s žalobci asi ob 4 domy, soud zjistil, že žalovanou nezná svědkyni vůbec, žalobce pouze povrchně. Svědkyně chodila do domu, ve kterém nyní žije, od roku 1998 za nemocným otcem, který v roce 2000 zemřel. Pokud je svědkyni známo, ploty jsou původní, jde o staré ošuntělé ploty a hranice se od té doby, co do domu docházela, nikterak nehýbalo. Svědkyni není známo, zda žalobce v minulosti někdo upozorňoval na to, že plot je postaven na cizím pozemku. Svědkyni asi před 10 lety přišel dopis z magistrátu, ve kterém byla upozorněna na to, že má připlocenu část cizího pozemku, na což svědkyně reagovala tak, že plot nestavěla a není jí tak o tom ničeho známo. Magistrát na to již nikterak nereagoval. Dopisy z magistrátu jí přišly celkem 3, na poslední, který jí přišel asi před rokem a půl již magistrát nijak nereagoval. Svědkyni je známo, že obdobný dopis obdržel ještě pan [příjmení], se kterým věc řeš