4 C 245/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 6

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu úvěru poskytnutého žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 4.11.2020. Úvěr byl žalovanému poskytnut ve výši 4 000 Kč, přičemž tato částka byla poskytnuta žalovanému ve lhůtě do tří dnů od uzavření smlouvy. Proces uzavření smlouvy proběhl tak, že žalovaný připojil na smlouvu zaslanou původním věřitelem žalovanému na jím verifikovaný e-mail, jedinečný autorizační kód přidělený žalovanému. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 5 826 Kč složenou z jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru. Dodatkem k úvěrové smlouvě byla mezi stranami prodloužena splatnost do 9.12.2020. Žalovaný však na svůj dluh neuhradil ničeho. V důsledku prodlení pak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a právo na úhradu smluvního úroku z úvěru a účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, v celkové výši 203,91 Kč. Dne 25.6.2021 došlo k postoupení pohledávky, která je předmětem sporu v této věci, na žalobkyni, na základě rámcové smlouvy ze dne 25.6.2021 ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13.1.2022. Účinky postoupení nastaly dne 14.1.2022. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 18.1.2022. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, ke dni podání žaloby žalovaný dluží žalovanou částku s příslušenstvím. Nárok žalobkyně vyplývá z ustanovení § 2395 a násl. o. z., zákona o spotřebitelském úvěru, nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 203,91 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.