4 C 262/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou zdejšímu soudu dne 23. 3. 2022 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované uhradit žalobkyni částku uvedenou v bodu I výroku tohoto rozsudku, a to s odůvodněním, že nezletilý syn žalované [jméno] [příjmení], [datum narození], byl dne 22. 10. 2019 pohotovostně ošetřen ve zdravotnickém zařízení žalobkyně, čímž vznikla žalované jako zákonnému zástupci pacienta v souladu s ust. § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „zákona o veřejném zdravotním pojištění“), povinnost zaplatit žalobkyni regulační poplatky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila svůj souhlas již v rámci podané žaloby. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovanou, aby se vyjádřila k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaná v dané lhůtě nevyjádřila, nastala fikce jejího souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), je písemné odůvodnění tohoto rozsudku vyhotoveno v rozsahu dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Nezletilý syn žalované byl dne 22. 10. 2019 pohotovostně ošetřen ve zdravotnickém zařízení žalobkyně, k povinnosti zaplatit regulační poplatek ve výši 90 Kč se splatností do 30. 10. 2019 byla žalované vystavena faktura [číslo]. Žalovaná svůj dluh uznala co do důvodu i výše. Žalovaná netvrdila, ani neprokázala, že by vyúčtovaný regulační poplatek zaplatila. 6. Soud dospěl k právnímu závěru, že žalované vznikla v souladu s ust. § 16a odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění povinnost zaplatit žalobkyni regulační poplatek ve výši 90 Kč se splatností do 30. 10. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.