4 C 269/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou, došlou zdejšímu soudu dne 18. 2. 2022 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala stanovení povinnosti žalované, tak jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku, a to s odůvodněním, že žalovaná byla na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 12. 4. 2018 odběratelkou elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalobkyně se zavázala za podmínek sjednaných ve smlouvě dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala zejména elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy. Za období od 8. 1. 2020 do 17. 5. 2021 žalovaná spotřebovala elektřinu za částku 14 529 Kč. Tato spotřeba jí byla vyúčtována daňovými doklady [číslo] a [číslo]. Žalovaná uhradila částku 5 888 Kč, zbytek neuhradila. Vedle požadované jistiny žalobkyně požaduje i úroky z prodlení z dlužné částky počítané až ode dne prodlení žalované s úhradou poslední splatné faktury. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila svůj souhlas již v rámci podané žaloby. Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vyzval žalovanou, aby se vyjádřila k návrhu soudu na rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, a k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaná v dané lhůtě nevyjádřila, nastala fikce jejího souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), je písemné odůvodnění tohoto rozsudku vyhotoveno v rozsahu dle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Na základě listin založených ve spise má soud za prokázané, že žalobkyně dodávala žalované elektřinu na odběrném místě na adrese [adresa], a to na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 12. 4. 2018. Za období od 8. 1. 2020 do 17. 5. 2021 byla žalované za celkem dodané množství elektřiny vyúčtována částka 14 529 Kč, z níž uhradila celkem 5 888 Kč. Žalobkyně bezvýsledně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. 6. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a to s odkazem na § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, když bylo v řízení prokázáno, že zatímco žalobkyně splnila svůj smluvní závazek dodat elektřinu žalované do sjednaného odběrného místa, žalovaná svůj závazek zaplatit za ni dohodnutou kupní cenu porušila, neboť vyúčtovanou cenu elektřiny dosud v plné výši nezaplatila. 7. O příslušenství pohledávky, tj. zákonném úroku z prodlení, soud rozhodl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.