5 C 89/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 23. 5 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 32 507 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené kupní ceny za dodávky plynu. Z žalobních tvrzení vyplývá, že se žalobkyně, jako dodavatel, zavázala na základě smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu ze dne 20. 11. 2018 dodávat do odběrného místa na adrese [adresa], plyn a žalovaná, jako odběratel, se zavázala ji odebírat a platit za něj cenu za podmínek stanovených ve smlouvě. Za plnění žalobkyně na toto odběrné místo v období od 10. 12. 2018 do 6. 2. 2019 byla žalované vystavena faktura [číslo] znějící na částku 23 724 Kč, splatná dne 5. 3. 2019, a faktura [číslo] znějící na částku 151 Kč, splatná dne 26. 3. 2019, a za období od 7. 2. 2019 do 20. 6. 2019 faktura [číslo] znějící na částku 8 332 Kč, splatná dne 16. 7. 2019. Jelikož žalobkyně žalovanou k úhradě těchto částek opakovaně vyzývala, účtovala za každou odeslanou upomínku částku ve výši 100 Kč (celkem 300 Kč), a to dle platného ceníku. Žalovaná na tyto faktury ničeho neplnila. Žalobkyni tak zůstala za žalovanou splatná pohledávka ve výši 32 507 Kč s úroky z prodlení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Žalobkyně výslovně souhlasila s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaná pak na výzvu soudu (usnesení ze dne 11. 11. 2022), zda s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, v poskytnuté lhůtě nereagovala. Soud tedy její souhlas předpokládá, a to dle ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž na možnost tohoto postupu soudu byla žalovaná v citované výzvě upozorněna. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Provedeným dokazováním soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla dne 20. 11. 2018 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu do odběrného místa na adrese [adresa] (smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu ze dne 20. 11. 2018). Za odběr plynu na tomto odběrném místě byla žalované vystavena faktura [číslo] znějící na částku 23 724 Kč, splatná dne 5. 3. 2019, faktura [číslo] znějící na částku 151 Kč, splatná dne 26. 3. 2019, a faktura [číslo] znějící na částku 8 332 Kč, splatná dne 16. 7. 2019 (faktura [číslo] faktura [číslo] faktura [číslo]). Žalovaná na tyto faktury ničeho neuhradila. V řízení nebyl prokázán opak. Žalovaná byla o zaplacení upomínána, za což jí byla účtován poplatek ve výši 300 Kč (smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu ze dne 20. 11. 2018). Dne 23. 11. 2021 jí byla odeslána i předžalobní výzva k plnění (dopis ze dne 23. 11. 2021 a dodejka). 5. Na posuzovaný právní vztah dopadá ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterého se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku, tj. kupní cenu za plyn, neuhradila, ačkoliv se k úhradě nedoplatků zavázala, soud jí uvedenou povinnost uložil. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení soud vycházel z ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 479 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 301 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 507 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud oproti návrhu žalobkyně v žalobě přistoupil k aplikaci ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žaloba vykazovala shodné znaky, jako vykazují žaloby žalobkyně v jiných skutkově a právně obdobných věcech projednávaných u Obvodního soudu pro Prahu 6, z čehož soud usuzuje na to, že zástupce žalobkyně si osvojil užívání vzoru, který opakovaně užívá. 8. O lhůtě k plnění ve výroku I. a II. soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když není důvod odchýlit se od obecné třídenní pariční lhůty. O místu k plnění ve výroku II. soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.