6 C 117/2020-64 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobce podal dne [datum] u zdejšího soudu žalobu proti prvnímu žalovanému [celé jméno žalovaného], kterou se domáhal, aby bylo určeno, že paní [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelá dne [datum], posledně bytem [adresa], [část obce], byla ke dni své smrti vlastníkem členského podílu v bytovém družstvu [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], spojeným s užívacím právem k bytu [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, který se nachází ve 4. podlaží domu [adresa] na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Žalobu odůvodnil tím, že je synem paní [jméno] [příjmení], nar. dne [datum], zemřelé dne [datum], která byla členkou bytového družstva [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] 6, k členství v družstvu se vázalo právo nájmu k družstevnímu bytu [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, který se nacházel ve 4. podlaží domu [adresa] na adrese [adresa], [část obce]. [příjmení] [jméno] [příjmení] jako převodce, uzavřela dne [datum] s paní [celé jméno žalované], svou dcerou, narozenou [datum] a [celé jméno žalovaného], svým zetěm, [datum narození] jako nabyvateli Dohodu o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [obec a číslo], ve které se konstatuje, že převodce touto dohodou převádí svá členská práva a povinnosti, včetně práva nájmu k bytu [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, který se nachází ve 4. podlaží domu [adresa] na adrese [obec a číslo] v [anonymizováno] ulici na oba nabyvatele a dále na ně převádí svůj členský podíl v družstvu. Prohlášením vlastníka budovy ze dne [datum] byly v budově vymezeny jednotky a podíly na společných částech budovy a na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú, [část obce], [územní celek]. Následně družstvo převedlo ve prospěch nabyvatelů smlouvou o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne [datum] vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Byt je v současné době zapsán na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Nabyvatelé dále převedli vlastnické právo k bytu ve prospěch žalovaného, svého syna a vnuka paní [jméno] [příjmení] darovací smlouvou ze dne [datum]. Členská schůze družstva rozhodla dne [datum] o zrušení družstva s likvidací ke dni [datum]. Likvidace byla ukončena a družstvo bylo vymazáno z obchodního rejstříku ke dni [datum] Dohoda o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulici [obec a číslo] ze dne [datum] byla uzavřena v režimu zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2007. Jelikož obchodní zákoník neupravoval smlouvu o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu jako samostatný smluvní typ, řídila se jeho úprava ust. § 269 o nepojmenovaných smlouvách. V odst. 2 pak toto ustanovení říkalo, že účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. Žalobce dále odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 29Co 1402//99 ze dne 7. 2. 2001, podle něhož v ust. § 269 odst. 2 obchodního zákona je stanoven minimální obsah tzv. nepojmenované smlouvy. Pokud by se smluvní strany nedohodly na takovém obsahu, jednalo by se o úkon, který nevznikl, a dále dohoda o převodu členských práv a povinností podle § 229 a § 230 obchodního zákona není v obchodním zákoníku upravena jako smluvní typ, proto se jedná o smlouvu nepojmenovanou. V případě dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu bude nezbytným (minimálním) obsahem dohody určení práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, určení hodnoty družstevního podílu, stanovení úplatnosti či bezplatnosti převodu a dohoda o vzájemném vypořádání. Z dohody je patrné, že žádným způsobem z ní nevyplývají konkrétní práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu, která měla být převedena, stejně jako z ní nevyplývá určení hodnoty družstevního podílu, stanovení úplatnosti či bezplatnosti převodu, ani dohoda o vzájemném vypořádání, jak požaduje Nejvyšší soud v citovaném rozsudku. Absentuje tak minimální obsah innominátní smlouvy, vyžadovaný ust. § 269 odst. 2 obchodního zákona a i zde, stejně jako v Nejvyšším soudem řešené věci, se v případě specifikované dohody jedná o úkon, který ani nevznikl. V bodu III. dohody je uvedeno, že převodce jako členka družstva prohlašuje, že ve smyslu zákona 42/92 Sb. požádala v zákonné lhůtě o převod uvedeného družstevního bytu do vlastnictví a touto dohodou postupuje své právo na uzavření smlouvy o převodu do vlastnictví nabyvatelům. Pakliže nelze hovořit ani o relativní ani o absolutní neplatnosti dohody, ale je nutné považovat ji za úkon, který nevznikl, nemohli nabyvatele nabýt ani vlastnické právo k členskému podílu v družstvu spojeném s užívacím právem k bytu [číslo] právo na uzavření smlouvy o převodu vlastnictví. Jako takoví tedy nabyvatelé nebyli oprávněni uzavřít s družstvem smlouvu o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne [datum], tedy nenabyli řádně vlastnické právo k bytu, a toto vlastnické právo tak nemohli řádně převést darovací smlouvou ze dne [datum] ve prospěch žalovaného. Paní [jméno] [příjmení] tak zůstala až do dne své smrti vlastníkem členského podílu v bytovém družstvu [příjmení] družstvo [ulice] ulice [obec a číslo], spojeným s užívacím právem k předmětnému bytu [číslo] jelikož jej za svého života platně nepřevedla na žádnou další osobu. V rámci dědického řízení po zemřelé paní [jméno] [příjmení] nebyl uvedený členský podíl v družstvu projednáván, čehož chce žalobce dosáhnout. Žalobce spatřuje svůj naléhavý právní zájem na určení podle této žaloby ve skutečnosti, že je dědicem po své zemřelé matce, tedy po paní [jméno] [příjmení]. 2. První žalovaný v písemném vyjádření k žalobě navrhoval její zamítnutí s odůvodněním, že žalobce se určení, že [jméno] [příjmení] byla ke dni svého úmrtí jedinou členkou bytového družstva [příjmení] družstvo [ulice] ulice [obec a číslo] a určení neplatnosti/nicotnosti dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulice [obec a číslo] v likvidaci ze dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou [celé jméno žalované] a jejím manželem (jejichž je žalovaný procesním nástupcem) domáhal již v řízení u Krajského soudu v Praze, č.j. 47Cm 18/2017-29. Rozsudkem ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze, č.j. 6Cmo 39/2018-45 ze dne 12. 9. 2018 byla ve výroku I. v části týkající se neplatnosti dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [anonymizována dvě slova] [ulice] ulici [obec a číslo] v likvidaci ze dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou [celé jméno žalované] a jejím manželem [celé jméno žalovaného] (rodiči žalovaného) žaloba zamítnuta, v části výroku o určení, že [jméno] [příjmení] byla ke dni svého úmrtí jedinou členkou bytového družstva [příjmení] družstvo [ulice] ulice [obec a číslo] v likvidaci byla žaloba rovněž zamítnuta. Žalovaný tedy namítl překážku rei judicatae. Žalovaný dále uvedl, že již v pravomocně skončeném řízení u Krajského soudu v Praze sp. zn. 47Cm 18/2017 soud vyšel ze zjištění, že účastníci považovali uzavření dohody o převodu členských práv a povinností ze dne [datum] za nesporné, žádný z účastníků předmětnou dohodu nepředložil, rovněž tak nebylo předloženo písemné oznámení převodce [jméno] [příjmení] a písemné oznámení nabyvatele členství ([celé jméno žalované] a jejího manžela) o uzavření takové dohody. Je tedy nesporné, že samo bytové družstvo [příjmení] družstvo [ulice] ulice [obec a číslo] v likvidaci dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v novém družstvu [ulice] shledalo jako platnou a ve vztahu k nabyvatelům členských práv a povinností (právních předchůdců žalovaného) postupovalo jako k členům bytového družstva. Dále žalovaný poukázal na to, že obchodní zákon neurčoval u dohody o převodu členských práv a povinností, resp. u smlouvy o převodu členství, povinnost písemné formy a rovněž tak neurčoval ani náležitosti uvedené dohody, resp. smlouvy, když podle názoru žalovaného i ze žalobcem předkládané kopie dohody je jasné, kterých účastníků a kterého družstva se týká, když případná absence vzájemného vypořádání vzhledem k tomu, že dohodu o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím lze nahradit písemným oznámením převodce a souhlasem nabyvatele členství, nemůže způsobit neplatnost či nicotnost takové dohody. Žalovaný dále namítal nedostatek naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení s odkazem na judikaturu obecných soudů, podle které naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není dán, je dán zejména zpravidla tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kdyby se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Podle žalovaného žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení nemá a není aktivně legitimován k podání tako