§ 193 zákon o zvláštních řízeních soudních – Dodatečné projednání po rozhodnutí o pozůstalosti
Zákon o zvláštních řízeních soudních · 292/2013 Sb. · účinné od 1. 1. 2018 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 193 zákona o zvláštních řízeních soudních upravuje postup soudu v případě, že se po skončení dědického řízení objeví nový majetek (aktiva) nebo dluhy (pasiva) patřící do pozůstalosti. Pokud se objeví nový majetek nebo dluhy, soud je doplní do původního soupisu nebo seznamu aktiv a pasiv pozůstalosti, s výjimkou případů, kdy se k nim již dříve nepřihlíželo. (§ 193 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních, znění účinné od 1. 1. 2018)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Dodatečné projednání po rozhodnutí o pozůstalosti
- Týká se: soud, dědic
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Tato lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce.“
- Odkazuje na: § 162, § 172, § 173
- Judikatura: na § 193 odkazuje 16 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Dodatečné projednání po rozhodnutí o pozůstalosti“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2028 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 292/2013 Sb.
(1) Objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží.
(2) Nepožádal-li žádný z dědiců ve lhůtě k tomu určené, aby soud projednal pozůstalost o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, platí, že podle pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti došlo rovněž k nabytí aktiv pozůstalosti uvedených v odstavci 1; v případě, že pozůstalost byla rozdělena mezi více dědiců nebo že bylo potvrzeno nabytí pozůstalosti více dědicům podle dědických podílů, nabývají dědicové majetek uvedený v odstavci 1 v podílech, vyplývajících z provedeného vypořádání dědictví. Je-li to potřebné, soud o tom vydá usnesení.
(3) Lhůtu k podání žádosti o projednání pozůstalosti o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti podle odstavce 2, soud určí ve vyhlášce, kterou uveřejní na úřední desce soudu. Tato lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se objeví nový majetek nebo dluhy, soud je doplní do původního soupisu nebo seznamu aktiv a pasiv pozůstalosti, s výjimkou případů, kdy se k nim již dříve nepřihlíželo.
- Pokud dědici nepožádají o projednání nově objevených aktiv ve stanovené lhůtě, platí, že tato aktiva nabyli podle původního pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti, a to v podílech, které vyplývají z provedeného vypořádání dědictví.
- Soud může o nabytí nově objevených aktiv vydat usnesení, pokud je to potřeba.
- Lhůtu pro podání žádosti o projednání nově objevených aktiv určí soud ve vyhlášce, kterou zveřejní na úřední desce soudu, přičemž tato lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce.
Na co si dát pozor
- Je důležité sledovat úřední desku soudu kvůli vyhlášce o lhůtě pro projednání nově objevených aktiv.
- Pokud dědici nebudou aktivní a nepožádají o projednání nově objevených aktiv ve stanovené lhůtě, soud je nebude projednávat samostatně, ale bude se mít za to, že je dědici nabyli podle původního rozhodnutí.
- Ustanovení se nevztahuje na aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku dřívějšího postupu soudu (podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé) nepřihlíží.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 193
Jak soudy aplikují § 193
Podle dovolatelky by jí bránil § 193 z. ř. s. domáhat se snížení velikosti povinného dílu nepominutelného dědice.
V souvislosti s tím uvedl, že žalobní žádání se zásadně dotýká i právního postavení manželky zůstavitele, neboť kladné rozhodnutí v předmětné věci povede k dodatečnému projednání pozůstalosti podle § 193 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.“) včetně vypořádání společného jmění manželů podle § 162 z. ř. s. Odvolací soud zdůraznil, že řízení o určovací žalobě se musí účastnit všechny osoby, jejichž práva by požadovaným určením mohla být dotčena a účastníkem řízení proto vždy musí být ten, o jehož vlastnické právo se …
Stěžovatel tvrdí, že vyjde-li před nabytím právní moci konečného usnesení o pozůstalosti najevo existence aktiv nebo pasiv pozůstalosti, které nebyly v tomto usnesení projednány, je tato skutečnost vždy důvodem pro zrušení tohoto usnesení a opětovné projednání pozůstalosti, když k dodatečnému projednání ve smyslu § 193 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních, může dojít až po právní moci konečného usnesení o pozůstalosti.