7 C 115/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnosti uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovanému pronajala na dobu neurčitou byt [číslo] v budově [adresa] na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný neuhradil sjednané nájemné a zálohy na služby s nájmem spojené (dále jen„ nájemné“) za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok]. Nájemné od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] činilo 4 275 Kč měsíčně, od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [částka] měsíčně a od [anonymizováno] [částka] měsíčně. Vzhledem k prodlení s placením nájemného žalobkyně požadovala také přiznání zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. O věci bylo rozhodováno na ústním jednání konaném dne [datum]. Dle § 101 odst. 3 bylo jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti žalovaného, neboť byl řádně obeslán, avšak k jednání se nedostavil, ani se z něj neomluvil ani nepožádal o jeho odročení. Soud tak při svém rozhodování vycházel z obsahu spisu a z provedených listinných důkazů. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: 5. Žalovaný neuhradil nájemné za žalované období, které činilo v měsících za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [částka] za každý měsíc, za [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [částka], za [anonymizováno] až [anonymizováno] 4 140 Kč a za [anonymizováno] 939 Kč. Ač žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dlužného nájemného, žalovaný nereagoval (zjištěno z předpisů nájemného, z upomínek ze dne [datum] a dne [datum]). 6. Soud tedy dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 7. Žalovaný v žalovaném období nehradil žalobkyni nájemné za předmětný byt ani přes upomínky. 8. Vztah mezi účastníky posoudil soud po právní stránce dle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o nájmu bytu, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému byt k užívání a žalovaný se zavázal platit za něj nájemné a jiné sjednané platby v souladu s § 2247 o. z. Žalovaný však nájemné neplatil a neuhradil jej dodnes. Proto vznikl žalobkyni také nárok na zákonný úrok z prodlení s jednotlivými platbami dle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 926 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 026 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze 3 úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, sepis žaloby, účast na jednání).