7 C 140/2022-32 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se podanou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozsudku, jehož obsah je patrný ze shora uvedeného výroku. Žalobu odůvodnila tak, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené se společností [právnická osoba], [IČO]. Původní věřitel uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplatil a neuhradil ani poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 115,80 Kč. Ač žalovanému byla zaslána výzva k plnění, dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Soud ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k návrhu soudu o rozhodnutí věci bez projednání, pouze na základě listinných důkazů, k této výzvě připojil doložku, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v dané lhůtě nevyjádřil, nastala fikce jeho souhlasu s rozhodnutím věci bez jejího projednání. 4. Ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. na základě listinných důkazů, a to Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], Oznámení o postoupení pohledávky a Výzvy k úhradě ze dne [datum] spolu s podacím lístkem, Smlouvy o úvěru ze dne [datum] a Historie transakcí ze dne [datum], bylo prokázáno tvrzení žalobkyně. 5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Výše úroku z prodlení byla stanovena dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 115,80 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1200 Kč ve výši 252 Kč.