7 C 354/2021-43 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobci domáhali vydání rozsudku, kterým by soud určil, že výpověď z nájmu bytu [číslo] který se nachází ve zvýšeném přízemí bytového domu [adresa] na adrese [adresa žalobce, žalobkyně, žalovaného a žalované], ze dne [datum], a která byla doručena žalobci 1) dne [datum] (dále jen„ Výpověď“), je neoprávněná. Žalobu odůvodnili tak, že žalovaní byly podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba bytového domu [adresa], zapsaného na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], [územní celek], [stát. instituce], kat. pracoviště [obec], nacházející se na adrese [adresa žalobce, žalobkyně, žalovaného a žalované]. Žalovaní přenechali žalobcům k dočasnému společnému užívání byt [číslo] nacházející se ve zvýšeném přízemí tohoto domu na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené se žalobcem 1), na dobu určitou jednoho roku od [datum] s automatickým prodlužováním vždy o jeden rok. Žalobce 1) dne [datum] obdržel Výpověď z důvodu hrubého porušení povinnosti vyplývající z nájmu spočívající v nehrazení nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu v rozsahu bezmála tří nájmů a záloh s poučením možnosti přezkoumání oprávněnosti Výpovědi soudem. Žalobci spatřovali neoprávněnost Výpovědi v tom, že žalobkyni 2) vzniklo právo společného nájmu bytu manžele, kdy Výpověď měla být podána a doručena oběma manželům, nikoliv pouze žalobci 1). Dále nedošlo k naplnění výpovědního důvodu ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) ve spojení s § 2291 odst. 2 o. z., kdy dlužné nájemné a dlužné náklady na služby nedosáhli požadovaného trojnásobku, který odpovídá částce 39 420 Kč, ale pouze částky nižší než 37 054 Kč ke dni podání Výpovědi. Žalobci dále uhradili ke dni [datum] platbu za červenec ve výši 13 140 Kč. Žalobci uvedli, že smlouva byla uzavřena se žalobcem 1) z důvodu, že on byl vždy ten, kdo jednal za rodinu. Žalovaní jednali i s žalobkyní 2). 2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že nepovažují žalobu za důvodnou a Výpověď považují za oprávněnou. Žalovaní měli za to, že došlo k naplnění výpovědního důvodu podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Ve Výpovědi byla uvedena dlužná částka 37 054 Kč ke dni [datum], kdy žalovaní vycházeli z toho, že výše nájmu včetně služeb činila částku 13 140 Kč a žalobce dlužil tedy 2,8 násobek předepsaného nájmu a služeb za kalendářní měsíc. Ustanovení § 2291 odst. 2 o. z. sice požaduje nezaplacení doby alespoň tří měsíců, k naplnění tohoto výpovědního důvodu postačuje však dluh na nájemném a službách ve výši dvou měsíčních plateb. To, že žalobci dne [datum] uhradili částku ve výši 13 140 Kč je irelevantní, kdy splatnost byla stanovena ke dni 25. měsíce na daný měsíc. Žalobci dlouhodobě od roku [rok] nehradili nájemné a zálohy na služby řádně a včas, kdy v roce [rok] byl domluven splátkový kalendář na dlužnou částku za [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok]. Žalobci plnili splátky, nehradili však řádně a včas běžné nájemné a zálohy na služby a nesnažili se tento problém řešit. Po hlubší kontrole žalovaní zjistili, že dluh žalobců byl ke dni [datum] vyšší než uvedený ve Výpovědi a to ve výši 51 774 Kč. Žalovaní mají za to, že Výpověď měla být doručena pouze žalobci 1), a nikoliv i žalobkyni 2). Žalobkyně 2) zároveň nepochybně o Výpovědi a běhu výpovědní doby, o čemž svědčí, že dne [datum] udělila plnou moc svému právnímu zástupci, který následně podal žalobu. 3. V řízení byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Z Informace o pozemku – výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaní jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] [územní celek], kat. území [část obce], zapsaný na [list vlastnictví], [parcelní číslo], [adresa], [ulice a číslo]. 5. Z Nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný 1. jako pronajímatel, zmocněný správce domu, a žalobce 1) jako nájemce uzavřeli nájemní smlouvu na byt [číslo] ve zvýšeném přízemí domu [adresa], č. o. [anonymizováno], nacházející se v ulici [ulice], [obec a číslo] – [část obce]. Jako osoba bydlící v bytě vedle nájemce – žalobce 1) byla uvedena mimo jiné žalobkyně 2) jako manželka. Nájem byl sjednán na dobu určitou počínaje dnem [datum], končící dnem [datum], s doložkou automatického prodlužování nájmu. Nájemné bylo sjednáno ve výši 9 600 Kč za měsíc, zálohy na služby ve výši 1 520 Kč za měsíc, celkem částka ve výši 11 120 Kč za měsíc. Splatnost měsíčně za aktuální měsíc nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce. 6. Z Výpovědi nájemní smlouvy datované [datum] a dodejky, soud zjistil, že Výpověď byla adresována pouze žalobci 1), jemuž byla doručena dne [datum]. Nájemné činilo od [datum] částku 10 900 Kč, zálohy na základě oznámení ze dne [datum] činili 2 240 Kč měsíčně, celkem tedy částku 13 140 Kč. Dluh ke dni [datum] byl oznámen ve výši 37 054 Kč, kdy zároveň žalovaní uvedli, že dluh nedosahuje zatím trojnásobku nájmu a záloh na služby spojených s užíváním bytu. Žalobce 1) byl poučen o výpovědní době a možnosti přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. 7. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. 8. Po zhodnocení provedených důkazů vzal soud za prokázané, že uzavřená nájemní smlouva na předmětný byt, jehož se týká Výpověď, mezi žalobcem 1) a žalovanými obsahovala informaci, že v bytě bude bydlet vedle žalobce 1) mimo jiné i žalobkyně 2) jako manželka žalobce 1). Žalovaní si tak museli být vědomi této informace. Výpověď byla adresována a doručena dne [datum] pouze žalobci 1). 9. Na základě shora uvedeného skutkového závěru posoudil soud věc po právní stránce takto. 10. Podle § 745 odst. 1 o. z., je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy. To platí obdobně i v případě jiného obdobného závazkového práva. 11. Podle § 746 odst. 1 o. z., mají-li manželé k domu nebo bytu společné nájemní právo, jsou zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. 12. Podle § 2286 odst. 1 o. z., výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. 13. S ohledem na shora provedené dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a soud žalobě vyhověl. Předmětná Výpověď byla adresována a doručena dne [datum] a to pouze vůči žalobci 1) a nikoliv taktéž žalobkyni 2), manželce žalobce 1), jíž svědčí podle § 745 odst. 1 o. z. společné nájemní právo k bytu založené nájemní smlouvu na předmětný byt, jehož se týká Výpověď. Tato nájemní smlouva založila nerozlučné společenství žalobců k tomuto společnému nájemnímu právu, v důsledku čehož musela být výpověď z nájmu podána a řádně doručena nejen vůči žalobci 1), ale i vůči žalobkyni 2) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. 2 Cdon 37/97; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5939/2016). Výpověď z nájmu je zároveň adresované právní jednání, adresát musí být na listině seznatelným způsobem uveden. Nestačí tedy, že by byla žalobkyně 2) srozuměna o tom, že byla Výpověď podána žalobci 1), když ve Výpovědi byl uveden jako adresát pouze žalobce 1). Navíc soud podotýká, že skutečnost, že žalobce v bytě bude bydlet mimo jiné se svojí manželkou, a toto právo společného nájemního právu vzniklo, musela být žalovaným známa z nájemní smlouvy, kde je tato skutečnost výslovně uvedena. Soud proto žalobě vyhověl, tak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 609 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky snížené o 20 % podle § 12 odst. 4 a. t. za společné zastoupení odpovídající částce 2 000 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (2x převzetí a příprava zastoupení, 2x žaloba, 2x účast na jednání soudu dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 900 Kč ve výši 2 709 Kč.