8 C 122/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobce se svým návrhem domáhal vydání rozhodnutí, jehož znění je patrno z výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku, který neuhradila v období od ledna [rok] do prosince [rok] a dluží žalovanou částku. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže se ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. V řízení byly prokázány následující skutečnosti: Žalované byla žalobcem zaslána výzva k přihlášení poplatníka televizního poplatku, žalovaná na ni nereagovala a považuje se za poplatníka televizního poplatku po marném uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Vznikla jí tak povinnost platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, který neuhradila za období od 1/ [rok] do 12/ [rok] a dluží celkem částku 1 620 Kč a příslušenství k této částce v zákonné výši, které bylo kapitalizováno do dne [datum] na částku 190,49 Kč. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku, který v roce 2020 neuhradila. Dluží žalobci žalovanou částku i s příslušenstvím podle § 3 odst. 4, § 7 odst. 2 a § 10 z. č. 348/2005 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a paušálních nákladů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2x 100 Kč (předžalobní výzva, žaloba) podle vyhl. č. 254/2015 Sb. ve spojení s nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1447/18.