9 C 16/2022-45 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud se ve smyslu § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 2. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila a ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 530 Kč z titulu nezaplacení jízdného 30 Kč a přirážky 1 500 Kč ve veřejné hromadné dopravě, když se žalovaná dne [datum] v 14:36 hod. v místě kontroly [anonymizováno], na [anonymizována tři slova], neprokázala platným jízdním dokladem kontrole žalobkyně. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná dne [datum] využila služby městské hromadné dopravy poskytované žalobkyní, konkrétně na [anonymizována dvě slova], přičemž se v 14:36 hod. ve [anonymizována dvě slova] při kontrole pověřenou osobou neprokázala platným jízdním dokladem a vznikla jí povinnost úhrady dlužného jízdného ve výši 30 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Přirážka k jízdnému byla dle smluvních přepravních podmínek splatná okamžitě po provedení přepravní kontroly, jejímž výsledkem bylo zjištění, že žalovaná neměla platný jízdní doklad. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána upomínkou ze dne [datum]. 5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: Dle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 7. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 8. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 9. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Žalovaná je tak povinna dle ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb. a ust. § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. zaplatit žalobkyni dlužné jízdné a přirážku v celkové výši 1 530 Kč. Žalovaná využila služby městské hromadné dopravy žalobkyně, čímž byla mezi těmito stranami uzavřena smlouva o přepravě (ust. § 2550 o. z.). Žalovaná byla povinna zakoupit si jízdenku, přičemž se při kontrole pověřenou osobou, provedené v souladu s ust. § 37 odst. 1, 4 písm. d) a odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách neprokázala platným jízdním dokladem (ust. § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb.). Proto byla žalovaná povinna zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce jízdné 30 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, jejíž výši stanovila žalobkyně (dopravce) ve smluvních přepravních podmínkách. 13. S ohledem na to, že se žalovaná ocitla v prodlení se zaplacením svého dluhu (§ 1968 o. z.), je povinna zaplatit žalobkyni také úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 530 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, písemné podání nebo návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 15. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní s počátkem běhu od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně rozhodl soud v souladu s ust. § 149 o. s. ř.