14 C 29/2023-31 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 9. 8.2022 domáhala stanovení povinnosti žalovanému, tak jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], dne 7. 8. 2020, byl žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut téhož dne úvěr ve výši 26 661,11 Kč s tím, že splacen měl být nejpozději do 5. 6. 2021 Úvěr byl převeden z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěru schopnost žalovaného. Žalovaný ve lhůtě stanovené smlouvou poskytnutý úvěr nevrátil ani přes předžalobní výzvu. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní. Celkem dluží žalovaný z titulu nevráceného úvěru částku 25 161,11 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci nařídil zdejší soud jednání na den 15. 3. 2023, k němuž řádně a včas předvolal účastníky. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Soud zjistil z předložených listinných důkazů (standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o revolvingovém úvěru, uzavřená mezi [právnická osoba] bank a žalovaným ze dne 7.8.2020, platební informace [variabilní symbol], zůstatek k 3.5.2021, podací lístek ze dne 29.7.2021, oznámení o postoupení pohledávky 29.7.2021, výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 29.7.2021) následující skutkový stav: Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 9. 8.2022 domáhala stanovení povinnosti žalovanému, tak jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], dne 7. 8. 2020, byl žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut téhož dne úvěr ve výši 26 661,11 Kč s tím, že splacen měl být nejpozději do 5. 6. 2021 Úvěr byl převeden z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěru schopnost žalovaného. Žalovaný ve lhůtě stanovené smlouvou poskytnutý úvěr nevrátil ani přes předžalobní výzvu. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní. Celkem dluží žalovaný z titulu nevráceného úvěru částku 25 161,11 Kč. 5. Protože žalobkyni se podařilo v řízení prokázat svá žalobní tvrzení a žalovaná netvrdila ani nedokazovala, že by dlužnou částku zaplatila, soud žalobě vyhověl, když žalobou uplatněný nárok posoudil podle ust. § [číslo] a násl. a § 2395 a násl. o. z., když o příslušenství rozhodl podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 459 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 007 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 161,11 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni náklady řízení na účet jejího právního zástupce. Odměnu a náhrady zástupce soud omezil v souladu s usnesením Ústavního soudu ČR ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. III. ÚS 935/15, neboť mu je z úřední činnosti známo, že stejný typ žaloby je v případě téže žalobkyně uplatňován opakovaně stejným zástupcem a ve skutkově a právně obdobných věcech (žaloby z postoupených pohledávek ze smluv o úvěrech nebo zápůjčkách).