18 C 21/2023-26 — Obvodní soud pro Prahu 6

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala zaplacení ve výroku rozsudku uvedené částky a žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače a splnila svou povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku v [datum], avšak poplatek za období [anonymizováno] [rok] až [číslo], ve výši 135 Kč za jeden měsíc neuhradila. Dále žalobkyně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení, který kapitalizovala ke dni podání žaloby. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože žalovaná je státní příslušnicí Kazachstánu, soud se nejprve zabýval svou pravomocí k projednání sporu, která vyplývá, s ohledem na místo poskytnutí služby v členském státě EU (dle § 1, věta třetí zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, televizní poplatek slouží k financování veřejné služby České televize), z ustanovení článku 7 odstavce 1 písmena b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne [datum], [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis), když místem poskytnutí služby bylo místo bydliště žalované v ČR nacházející se v obvodu podepsaného soudu. Co se týče rozhodného práva, na vztah z uzavřené smlouvy dopadá Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), které se dle svého ustanovení článku 28 použije na smlouvy uzavřené po 17. prosinci 2009. Ve smyslu ustanovení článku 4 odst. 1 písm. b) se smlouva o poskytování služeb řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Vzhledem k tomu, že žalobkyně jako poskytovatel služby má sídlo v České republice, rozhodným právem je právo české. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.„) za situace, kdy s tímto postupem oba účastníci souhlasili (žalobkyně v rámci podaného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná konkludentně). Soud vzal na základě listinných důkazů za prokázaný shora popsaný skutkový stav. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků a z předžalobních upomínek bylo prokázáno, že se žalovaná přihlásila jako poplatník televizních poplatků v červnu r. 2009. Neuhradila však televizní poplatky po 135 Kč za období od [anonymizováno] [rok] až [číslo]. Žalovaná dlužnou částku v celkové výši 2 294, 67 Kč nezaplatila, ač o to byla upomenuta a žalobkyně má právo na úhradu této částky ve smyslu zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, včetně nákladů vynaložených na její vymáhání. Žalovaná tím, že dlužnou částku neuhradila, se dostala do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu vůči žalobkyni a je povinna uhradit žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve smyslu § 1970 zák. č. 89/2012Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci.