19 C 286/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku, a to s odůvodněním, že proti povinné [jméno] [příjmení], narozené [datum] (zaměstnankyni žalovaného), byla usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nařízena exekuce, kdy k jejímu provedení byl současně pověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], exekutor Exekutorského úřadu pro [část Prahy]. Ten dne [datum] vydal usnesení pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] k provedení exekuce srážkami ze mzdy povinné, kterou pobírala u žalovaného. Exekuce byla nařízena pro jistinu ve výši 2 416 Kč, náklady nalézacího řízení ve výši 8 697 Kč a náklady žalobkyně z exekuce ve výši 3 872 Kč. Dle žádosti povinné ze dne [datum] měl žalovaný ke dni [datum] strhnout ze mzdy povinné celkem částku ve výši 12 660 Kč, ovšem na účet pověřeného exekutora odeslal pouze částku ve výši 3 913 Kč s tím, že zbylý zůstatek ve výši 8 747 Kč nepoukázal. Na výzvu pověřeného exekutora k úhradě zbylé částky nebylo ze strany žalovaného reagováno, provedené srážky ze mzdy ve výši 8 747 Kč doposud na exekutorem označený bankovní účet nepoukázal a neoprávněně je zadržel. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Na den [datum] nařídil soud ve věci jednání, k němuž předvolal oba účastníky. Zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání předem řádně omluvil, žalovaný se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas k jednání předvolán. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1996 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Po skutkové stránce bylo v řízení prokázáno, že usnesením pověřeného soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [exekutorský úřad] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], bylo rozhodnuto o provedení exekuce srážkami ze mzdy povinné [jméno] [příjmení], narozené [datum], vyplácené žalovaným, jakožto zaměstnavatelem povinné, a to do celkové výše 15 660,70 Kč. Tato částka se sestává z jistiny ve výši 2 416 Kč, nákladů žalobkyně z exekuce ve výši 3 872 Kč, nákladů nalézacího řízení ve výši 8 697 Kč, z odměny exekutora ve výši 558,43 Kč a z částky 117,27 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty. V období od [datum] do [datum] bylo žalovaným strženo ze mzdy povinné celkem 12 660 Kč s tím, že žalovaný poukázal na bankovní účet soudního exekutora za dané období částku ve výši 3 913 Kč a zbylý zůstatek ve výši 8 747 Kč nepoukázal. Na výzvu soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], k úhradě této částky ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil, o čemž soudní exekutor sdělením ze dne [datum] žalobkyni informoval. 5. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 121/2001 Sb., zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. 6. Podle § 291 o. s. ř. sraženou částku vyplatí plátce mzdy přímo oprávněnému. Má-li však být z provedených srážek uspokojeno několik pohledávek, může plátce mzdy zaslat sraženou částku soudu, který ji rozvrhne mezi oprávněné a sám provede výplatu. Plátce mzdy je povinen zaslat sraženou částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí soud (odst. 1). Sraženou částku je plátce mzdy povinen oprávněnému vyplatit, i když sám má vůči němu peněžitou pohledávku, kterou by si jinak mohl započíst (odst. 2). Plátce mzdy poté, co byl vyrozuměn o tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, odečítá paušálně stanovenou náhradu nákladů ze sražených částek, které mají být vyplaceny nebo zaslány podle odstavce 1 (odst. 3). 7. Podle § 292 o. s. ř. jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci nebo kdy dospěly další měsíční částky mzdy, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy. 8. Jak plyne z výše citovaných ustanovení zákona, žalovanému vznikla povinnost zasílat žalobkyni část mzdy povinné, která jí byla v období od [datum] do [datum] stržena, a to v celé (stržené) výši. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tedy že žalovaný tuto svou povinnost v období od [datum] do [datum] splnil jen částečně a částku ve výši 8 747 Kč si ponechal, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 356 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 bodu 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), z tarifní hodnoty ve výši 8 747 Kč sestávající z částky 3 000 (2 x 1 500 Kč) za celkem 2 úkony právní služby uvedené v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, žaloba) včetně 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, žaloba) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 600 Kč ve výši 756 Kč.