27 C 1/2023-27 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení shora uvedené částky, jíž se domáhal po žalovaném s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dne [datum], na jejímž základě žalobce poskytnul žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit zpět do [datum] a to vč. poplatku ve výši 7 000 Kč. Pro případ prodlení byla ujednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč pro prodlení s jakoukoliv splátkou. Žalovaný byl v prodlení s 5 splátkami. Žalovaný neuhradil ničeho a dluží tak na jistině částku 10 000 Kč, částku 7 000 Kč na poplatku a částku 2500 Kč na smluvní pokutě. 2. Žalovaný uvedl, že se k němu informace o vzniklém dluhu nedostaly, neboť byly adresovány na email jeho přítelkyně a o splátkovém kalendáři nevěděl a nemohl řádně hradit. Požádal o úhradu dluhu ve splátkách. 3. Na základě provedeného dokazování soud nemá za prokázané, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru, neboť smlouva o úvěru založená do spisu neobsahuje ani vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného ve smyslu ustanovení § 5 zákona č. 295/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, nelze dojít k závěru, že by žalovaný v tomto směru učinil projev vůle, není za prokázané, že by žalobcům tvrzené telefonní číslo žalovaného skutečně patřilo žalovanému, nad to právní úkon učiněný prostřednictvím mobilního telefonu, bez dalšího, stávající platná úprava nezná. 4. Z listiny označené„ Potvrzení o provedené platbě“ soud nemá za prokázané, že by žalobce poskytnul žalovanému uvedenou částku, neboť nejde o výpis z bankovního účtu, ale pouze o listinu vydanou nikoliv bankovní institucí, ale společností s ručením omezením a bez dalšího taková listina převod peněz nemůže věrohodně prokázat, nadto není prokázáno, že by číslo účtu, na nějž měli být peněžní prostředky odeslány náleželo k účtu, k němuž má dispoziční oprávnění žalovaný. Z uvedeného důvodu nemohl soud žalobě vyhovět ani z titulu bezdůvodného obohacení, proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. 5. Lze doplnit, že tím, že se žalobce nedostavil k jednání, vyloučil se z možnosti poskytnutí poučení podle §118a odst. 1,3 o.s.ř., o tom, aby tvrdil všechny pro řízení rozhodné skutečnosti a navrhl k jejich prokázání důkazy. Poučení podle §118a o. s. ř. se totiž poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobí, že se mu příslušného poučení nedostane (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 832/2006, ze dne 27.9.2006, v:www.nsoud.cz, rozh. Městského soudu v Praze sp.zn. 14 Co 426/2002 aj.). 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., za situace, kdy v řízení úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.