27 C 107/2023-47 — Obvodní soud pro Prahu 6

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení shora uvedené částky, jíž se domáhal s odůvodněním, že původní věřitel předmětné pohledávky, společnost [právnická osoba], s žalovanou uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět spolu s příslušenstvím do [datum], což neučinila a vznikla jí povinnost k platbě smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky, celkem ve výši 2 816 Kč a náhrady nákladů za upomínání. Žalobce se stal věřitelem předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřen s původním věřitelem. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav: 4. Předně soud nemá za prokázané, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru, neboť smlouva o úvěru založená do spisu neobsahuje ani vlastnoruční ani elektronický podpis žalované ve smyslu ustanovení § 5 zákona č. 295/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, nelze dojít k závěru, že by žalovaná v tomto směru učinila projev vůle. Tvrzený projev vůle žalované směřující uzavření smlouvy prostřednictvím zaslání kódu z mobilního telefonu, soud za prokázané nemá, neboť bez dalšího nelze dojít k závěru, že tvrzené telefonní číslo žalované skutečně pochází z mobilního zařízení, s nímž by disponovala žalovaná. Toto tvrzení tak zůstalo v rovině neprokázaného tvrzení, neboť uvedená listina není podepsána žádnou ze stran. Nelze tak dovodit, že by obsahovala projevy vůle jak původního věřitele, tak žalované. 5. Z výpisů z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba], má soud za prokázané, že žalované na jeho účet vedený u [právnická osoba], č. [bankovní účet] bylo zasláno dne [datum] 16 000 Kč, avšak nelze učinit žádný závěr o tom, kdo byl v době, kdy uvedené prostředky byly žalovanému převedeny, disponentem účtu z něhož peněžní prostředky odešly, přičemž uvedená skutečnost má přímý význam pro závěr o tom, na úkor které osoby se žalovaný obohatil, komu tak vznikla pohledávka za žalovaným a zda smlouvou o postoupení pohledávky došlo platně a účinně k převodu pohledávky ze společnosti [právnická osoba] na žalobce, tedy zda žalobci svědčí aktivní věcná legitimace. 6. Z ostatních listin nelze s ohledem na shora uvedená skutková zjištění, učinit žádný závěr. Lze doplnit, že tím, že se žalobce nedostavil k jednání, vyloučil se z možnosti poskytnutí poučení podle §118a odst. 1,3 o.s.ř., o tom, aby tvrdil všechny pro řízení rozhodné skutečnosti a navrhl k jejich prokázání důkazy. Poučení podle §118a o. s. ř. se totiž poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobí, že se mu příslušného poučení nedostane (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 832/2006, ze dne 27.9.2006, v:www.nsoud.cz, rozh. Městského soudu v Praze sp.zn. 14 Co 426/2002 aj.). 7. Z důvodu neprokázání aktivní věcné legitimace žalobce ať u z titulu uzavřené smlouvy o úvěru či z titulu možného bezdůvodného obohacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., a contrario, když úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.